dva

參見：dvȧ

捷克語

捷克語數字 ^(編)

	20
←  1	2	3  →
基數詞：dva     序數詞：druhý     副數詞：dvakrát     Repetition adjective：dvojnásobný     乘數：dvojitý     集合數詞：dvoje     Substantivised collective：dvé     Specific：dvojí     分數：půl, polovina, polovice
捷克語維基百科上的文章：2

詞源

繼承自古捷克語 dva，繼承自原始斯拉夫語 *dъva，繼承自原始印歐語 *dwóh₁。

發音

• 國際音標^(幫助): [ˈdva]

• 音頻：

  (檔案)

數詞

dva m (陰性與中性 dvě)

1. 二

變格

變格

	單數
主格	dva
屬格	dvou
與格	dvěma
賓格	dva
呼格	—
方位格	dvou
工具格	dvěma

同類詞彙

0 - 99的基數詞

	—0	—1	—2	—3	—4	—5	—6	—7	—8	—9
0—	nula	jeden	dva	tři	čtyři	pět	šest	sedm	osm	devět
1—	deset	jedenáct	dvanáct	třináct	čtrnáct	patnáct	šestnáct	sedmnáct	osmnáct	devatenáct
2—	dvacet	dvacet jedna	dvacet dva	dvacet tři	dvacet čtyři	dvacet pět	dvacet šest	dvacet sedm	dvacet osm	dvacet devět
3—	třicet	třicet jedna	třicet dva	třicet tři	třicet čtyři	třicet pět	třicet šest	třicet sedm	třicet osm	třicet devět
4—	čtyřicet	čtyřicet jedna	čtyřicet dva	čtyřicet tři	čtyřicet čtyři	čtyřicet pět	čtyřicet šest	čtyřicet sedm	čtyřicet osm	čtyřicet devět
5—	padesát	padesát jedna	padesát dva	padesát tři	padesát čtyři	padesát pět	padesát šest	padesát sedm	padesát osm	padesát devět
6—	šedesát	šedesát jedna	šedesát dva	šedesát tři	šedesát čtyři	šedesát pět	šedesát šest	šedesát sedm	šedesát osm	šedesát devět
7—	sedmdesát	sedmdesát jedna	sedmdesát dva	sedmdesát tři	sedmdesát čtyři	sedmdesát pět	sedmdesát šest	sedmdesát sedm	sedmdesát osm	sedmdesát devět
8—	osmdesát	osmdesát jedna	osmdesát dva	osmdesát tři	osmdesát čtyři	osmdesát pět	osmdesát šest	osmdesát sedm	osmdesát osm	osmdesát devět
9—	devadesát	devadesát jedna	devadesát dva	devadesát tři	devadesát čtyři	devadesát pět	devadesát šest	devadesát sedm	devadesát osm	devadesát devět

衍生詞彙

• jeden za osmnáct, druhý bez dvou za dvacet

相關詞彙

• dvojka
• dvoje

延伸閱讀

• Příruční slovník jazyka českého (1935-1957) 中有關 dva 的內容
• Slovník spisovného jazyka českého (1960-1971, 1989) 中有關 dva 的內容
• Internetová jazyková příručka (2008–2025) 中有關 dva 的內容

塞爾維亞-克羅地亞語

塞爾維亞-克羅地亞語數字 ^(編)

	20
←  1	2	3  →
基數詞：dva     序數詞：drugi     副數詞：dvaput, dvažde     乘數：dvostruk, dupli, dvogub, dvojno     集合數詞：dvoje     分數：polovina

詞源

繼承自原始斯拉夫語 *dъva，繼承自原始波羅的-斯拉夫語 *duwō，繼承自原始印歐語 *dwóh₁。

發音

• 國際音標^(幫助): /dʋâː/

• 音頻（塞爾維亞）：

  (檔案)

數詞

dvȃ (西里爾字母拼寫 два̑)

1. 二

變格

dva的變格

	m & n	f *
主格	dvȃ	dvȉje, dvȅ
屬格	dvàju	dvìjū
與格	dvàma	dvjèma, dvèma
賓格	dvȃ	dvȉje, dvȅ
呼格	dvȃ	dvȉje, dvȅ
方位格	dvàma	dvjèma, dvèma
工具格	dvàma	dvjèma, dvèma
* 陰性形式分別列出耶卡方言（Ijekavian）和易卡方言（Ekavian）兩種寫法。

相關詞彙

• dvȉje/dvȅ (接陰性名詞)

斯洛伐克語

斯洛伐克語數字 ^(編)

	20
←  1	2	3  →
基數詞：dva     序數詞：druhý     副數詞：dva razy     乘數：dvojitý, dvojnásobný     集合數詞：dvoje     Qualitative：dvojaký

詞源

繼承自原始斯拉夫語 *dъva，繼承自原始印歐語 *dwóh₁。

發音

• 國際音標^(幫助): [dva]

• 音頻：

  (檔案)

數詞

dva m 無生

1. 二

近義詞

• dvaja m 有生
• dve f 或 n

變格

dva的變格

複數
	陽性有生	陽性無生	陰性	中性
主格	dvaja	dva	dve
屬格	dvoch
與格	dvom
賓格	dvoch	dva	dve
方位格	dvoch
工具格	dvoma, dvomi

同類詞彙

斯洛伐克語基數（0 - 49）

	—0	—1	—2	—3	—4	—5	—6	—7	—8	—9
0—	nula	jeden	dva	tri	štyri	päť	šesť	sedem	osem	deväť
1—	desať	jedenásť	dvanásť	trinásť	štrnásť	pätnásť	šestnásť	sedemnásť	osemnásť	devätnásť
2—	dvadsať	dvadsať jeden	dvadsať dva	dvadsať tri	dvadsať štyri	dvadsať päť	dvadsať šesť	dvadsať sedem	dvadsať osem	dvadsať deväť
3—	tridsať	tridsať jeden	tridsať dva	tridsať tri	tridsať štyri	tridsať päť	tridsať šesť	tridsať sedem	tridsať osem	tridsať deväť
4—	štyridsať	štyridsať jeden	štyridsať dva	štyridsať tri	štyridsať štyri	štyridsať päť	štyridsať šesť	štyridsať sedem	štyridsať osem	štyridsať deväť

延伸閱讀

• “dva”，Slovníkový portál Jazykovedného ústavu Ľ. Štúra SAV [斯洛伐克科學院盧多維特·什圖爾語言研究所辭典入口]，https://slovnik.juls.savba.sk ， 2003–2025年

斯洛文尼亞語

斯洛文尼亞語數詞

< 1	2	3 >
基數詞 : dvá 序數詞 : drúgi 基數副詞 : dvákrat 序數副詞 : drúgič 乘數 : dvójen

詞源

繼承自原始斯拉夫語 *dъva，繼承自原始印歐語 *dwóh₁。

發音

• 國際音標^(幫助): /dʋáː/

數詞

dvȃ

1. 二

用法說明

在計算或列舉數字時，通常使用陰性形式 dvé。

屈折

dva 的變格（不規則）

雙數
	陽性	陰性	中性
主格	dvá	dvé	dvé
賓格	dvá	dvé	dvé
屬格	dvéh	dvéh	dvéh
與格	dvéma	dvéma	dvéma
方位格	dvéh	dvéh	dvéh
工具格	dvéma	dvéma	dvéma

延伸閱讀

• dva, Slovarji Inštituta za slovenski jezik Frana Ramovša ZRC SAZU. portal Fran