Andorra
stát v jihozápadní Evropě / From Wikipedia, the free encyclopedia
Andorra, plným názvem Andorrské knížectví (katalánsky Principat d'Andorra), je suverénní vnitrozemský stát na Pyrenejském poloostrově, v jižní Evropě a podle některých definic i v západní Evropě. Hraničí na severu s Francií a na jihu se Španělskem, leží ve východních Pyrenejích, které jsou tvořeny především vysokými horami. S rozlohou 468 km2 je šestým nejmenším suverénním státem v Evropě, má přibližně 85 000 obyvatel.[2] Její hlavní a největší město Andorra la Vella je nejvýše položeným hlavním městem Evropy, leží 1023 metrů nad mořem. Andořané jsou románská etnická skupina katalánského původu. Úředním jazykem je katalánština a oficiální měnou je euro.
Knížectví, jehož počátky sahají až do roku 788[3] za vlády Karla Velikého, se řídí unikátním systémem, paréagskou smlouvou z let 1278 a 1288.[4] Tato feudální právní smlouva přiznávala andorrský trůn dvěma spoluvládcům, katalánskému biskupovi z Urgellu a hraběti z Foix, jehož práva a povinnosti postupně přešly na krále Dolní Navarry, poté od Jindřicha IV. na francouzského krále a nakonec na francouzského prezidenta (viz seznam spoluknížat Andorry). Z izolace se Andorra dostala ve 20. století, kdy využila své přírodní polohy a příznivého daňového systému a stala se významnou turistickou destinací, kterou každoročně navštíví přes devět milionů návštěvníků.[5] I když je dnes knížectví proslulé především svými lyžařskými areály a nízkými daněmi, často je také považováno za daňový ráj.
Andorra je rozvinutá země s vyspělou ekonomiku, podle hrubého domácího produktu na obyvatele šestnáctá na světě; v indexu lidského rozvoje se umístila na 40. místě.[6] Od roku 1993 je členem Organizace spojených národů, Rady Evropy, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, Mezinárodního měnového fondu, ale není členem Evropské unie ani eurozóny, ačkoliv od vzniku měny euro používá a dokonce razí i vlastní euromince.