Boris Vladimirovič
rostovský kníže / From Wikipedia, the free encyclopedia
Boris Vladimirovič, rusky Борис Влади́мирович (okolo 986 – 24. července (6. srpna) 1015), po křtu Roman, kníže rostovský (okolo 1010 – 1015), syn kyjevského knížete Vladimíra I. (Svatého) od „bolgariny“ (zřejmě se jedná o bulharskou carevnu, dceru vládce Volžského Bulharska).
Stručná fakta Narození, Úmrtí ...
Boris Rostovský | |
---|---|
Narození | 986 |
Úmrtí | 24. července 1015 (ve věku 28–29 let) tábor na řece Altě |
Příčina úmrtí | poranění srdce |
Místo pohřbení | Kostel sv. Borise a Gleba ve Vyšhorodě |
Nábož. vyznání | křesťanství |
Rodiče | Vladimír I. Kyjevský a Anna Porfyrogennéta[1] |
Rod | Rurikovci |
Příbuzní | Predslava Kyjevská, Premislava Kyjevská, Dobroněga Kyjevská, Jaroslav I. Moudrý, Vyšeslav Novgorodský, Mstislav Černigovský, Izjaslav Polocký, Vsevolod Volyňský, Gleb Muromský, Stanislav Smolenský a Sudislav (sourozenci) |
Funkce | rostovský kníže (1010–1015) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zavřít
Byl kanonizován spolu se svým bratrem Glebem Ruskou pravoslavnou církví jako strastotěrpec – svatí Boris a Gleb. Den jejich památky se vzpomíná 6. srpna (24. července podle starého kalendáře). Pohřbeni jsou ve Vyšgorodě. Boris a Gleb se stali prvními ruskými svatými, jejich svatořečení je učinilo patrony ruských zemí a nebeskými pomocníky ruských panovníků.