Búrové
From Wikipedia, the free encyclopedia
Búrové (afrikánsky a nizozemsky boer,[2] česky sedlák) byli protoafrikánsky mluvící osadníci obývající východní hranici Kapska[3] v jižní Africe v průběhu 18. a velké části 19. století. Od roku 1652 do roku 1795 tuto oblast kontrolovala nizozemská východoindická společnost, ale Spojené království ji v roce 1806 začlenilo do Britského impéria.[4] Šlo o potomky především nizozemských, vlámských a fríských kalvinistů, německých luteránů a francouzských hugenotů, kteří se usídlili v Jižní Africe v 17. a 18. století. V menším množství mají kořeny i skandinávské, polské, portugalské, italské, španělské, skotské, anglické, irské a velšské.
Búrové | |
---|---|
Populace | |
cca 1,5 mil.[1] | |
Jazyk(y) | |
afrikánština | |
Náboženství | |
protestantství (afrikánský kalvinismus, reformovaná církev) | |
Příbuzné národy | |
Afrikánci, Basteři, Barevní, Griquové |
Termín Búrové se také vztahoval na ty kdo opustili Kapsko během 19. století, aby se usadili v Oranžském svobodném státě, Transvaalu (búrské republiky) a v menší míře i Natalu. Emigrovali z Kapska, aby žili mimo dosah britské koloniální správy, přičemž jejich důvody pro to byly především nový anglosaský právní systém zavedený v Kapsku a britské zrušení otroctví v roce 1833.
Za druhé búrské války je Britové drželi v koncentračních táborech, aby tak búrské partyzány připravili o jejich zázemí. Potomky historických Búrů[5] jsou Afrikánci, jejichž pojmenování vzniklo od jejich jazyka - afrikánštiny. Jde o nejpočetnější skupinu Bílých Jihoafričanů.