Chórezmská říše
historický státní útvar / From Wikipedia, the free encyclopedia
Chórezmská, chorezemská nebo chorasánská říše, také známá také jako Říše chórezmských šáhů (persky خوارزمشاهیان) nebo běžně říše Chórezmských Turků, byla muslimským státem s proměnlivým územním rozsahem, jehož jádrem byl region Chórezm ležící v blízkosti Aralského jezera na pomezí dnešního Turkmenistánu a Uzbekistánu. V době svého rozmachu pokrývalo její území celý Turkmenistán, téměř celý Írán a Uzbekistán, části Afghánistánu, Ázerbájdžánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu, Kazachstánu a ruského Dagestánu. Říše byla osídlena převážně kvarosmanskými Turky, kterým vládli turečtí mamlúci, kteří byli vyznáním sunnitskými muslimy. Mamlúci vládli nejprve jako vazalové seldžucké říše a později v 11. století jako nezávislí vládci. Vládnoucí dynastii založil Anúštigin Gharčaí, bývalý otrok seldžuckých sultánů. Jeho syn Kutbuddín Muhammad se dědičně stal prvním chórezmským šáhem. Říše existovala až do roku 1220, kdy ji vyvrátila invaze Mongolů.
Chórezmská říše Khwārazmshāhiyān خوارزمشاهیان
| |||||||||
Geografie
| |||||||||
Rozloha |
3 600 000 km² (v roce 1218) | ||||||||
Obyvatelstvo | |||||||||
Počet obyvatel |
5 000 000 (v roce 1220) | ||||||||
perština (dvorský, mluvený), arabština (náboženský), kypčacká turkičtina (dynastický, mluvený), orghuzská turkičtina (mluvený) | |||||||||
Státní útvar | |||||||||
Státní útvary a území | |||||||||
|