Turkmenistán
stát ve střední Asii / From Wikipedia, the free encyclopedia
Turkmenistán (turkmensky Türkmenistan) je stát ve Střední Asii, který na severozápadě sousedí s Kazachstánem, na severu, východě a severovýchodě s Uzbekistánem, na jihovýchodě s Afghánistánem, na jihu a jihozápadě s Íránem a na západě s Kaspickým mořem.[3] Je jedním ze šesti nezávislých turkických států. Turkmenistán má rozlohu 488 100 km² a žije v něm 6,5 milionu obyvatel, je 35. nejlidnatější zemí Asie[4] a má nejnižší počet obyvatel ze středoasijských republik, zároveň je jedním z nejřidčeji osídlených států asijského kontinentu[5] i celého světa. Většinu jeho území pokrývá poušť Karakum. Hlavním a největším městem je Ašchabad. Oficiálním jazykem je turkmenština.
Turkmenistán Türkmenistan | |||
---|---|---|---|
| |||
Hymna Hymna nezávislého Turkmenistánu | |||
Geografie | |||
Hlavní město | Ašchabad | ||
Rozloha | 488 100 km² (52. na světě) z toho 4,9 % vodní plochy | ||
Nejvyšší bod | Aýrybaba (3139 m n. m.) | ||
Časové pásmo | +5 | ||
Poloha | 39° s. š., 60° v. d. | ||
Geodata (OSM) | OSM, WMF | ||
Obyvatelstvo | |||
Počet obyvatel | 7 057 841 (104. na světě, 2022) | ||
Hustota zalidnění | 14,4 ob. / km² (221. na světě) | ||
HDI | ▲ 0,744 (střední) (94. na světě, 2022) | ||
Jazyk | turkmenština (úřední), ruština, uzbečtina, kazaština | ||
Národnostní složení | 86 % Turkméni, 6 % Uzbeci, 5 % Rusové, 0,4 % Kazaši, 3 % ostatní | ||
Náboženství | 93 % islám, 6,4 % křesťanství, 0,6 % ostatní | ||
Státní útvar | |||
Státní zřízení | prezidentská republika | ||
Vznik | 27. října 1991 (nezávislost na Sovětském svazu) | ||
Prezident a předseda vlády | Serdar Berdymuhamedov | ||
Měna | turkmenský manat (TMT) | ||
HDP/obyv. (PPP) | 19 938[1] USD (80. na světě, 2023) | ||
Giniho koeficient | 40,8[2] (1998) | ||
Mezinárodní identifikace | |||
ISO 3166-1 | 795 TKM TM | ||
MPZ | TM | ||
Telefonní předvolba | +993 | ||
Národní TLD | .tm | ||
multimediální obsah na Commons |
Turkmenistán dlouho sloužil jako dopravní tepna několika říší a kultur,[6] Merv je jedním z nejstarších měst-oáz ve Střední Asii[7] a kdysi patřil k největším městům na světě,[8] byl také jedním z velkých měst islámského světa a důležitou zastávkou na Hedvábné stezce. Turkmenistán byl v roce 1881 anektován Ruským impériem a hrál významnou roli v protibolševickém hnutí ve Střední Asii. V roce 1925 se Turkmenistán stal součástí Sovětského svazu, Turkmenskou sovětskou socialistickou republikou (Turkmenská SSR); po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 se stal nezávislým.[9]
Země je široce kritizována za špatné dodržování lidských práv,[10][11] zacházení s menšinami a nedostatek svobody tisku a náboženského vyznání. Od vyhlášení nezávislosti na Sovětském svazu v roce 1991 vládl v Turkmenistánu represivní totalitní režim: Do jeho smrti v roce 2006 vládl v Turkmenistánu doživotní prezident Saparmurat Nijazov (známý také jako „Turkmenbaši“ nebo „otec Turkmenů“), v roce 2007 se stal prezidentem Gurbanguly Berdimuhamedow, který zvítězil v nedemokratických volbách (předtím byl viceprezidentem a poté úřadujícím prezidentem), a jeho syn Serdar, který zvítězil v následných prezidentských volbách v roce 2022, jež mezinárodní pozorovatelé označili za nesvobodné a nespravedlivé, a nyní se dělí o moc se svým otcem.[12][13][14]
Turkmenistán má páté největší zásoby zemního plynu na světě.[15] V letech 1993 až 2019 využívali občané zdarma elektřinu, vodu a zemní plyn dodávané vládou. Turkmenistán se prohlašuje za neutrální stát v mezinárodních vztazích.[16] Je pozorovatelem a přidruženým členem Světové obchodní organizace, Společenství nezávislých států a Organizace turkických států. Je členem Organizace spojených národů, Mezinárodní organizace turkické kultury a Organizace islámské spolupráce.[17]