Chaldea
From Wikipedia, the free encyclopedia
Chaldea, Chaldaea nebo Kaldea (z řeckého Χαλδαία, Chaldaia; akkadsky māt Kaśdim, Hebrejsky כשדים, Kaśdim[1]; Arabsky كلدان, Kāldān[2][3]), „Kaldea“ podle Starého zákona) bylo helénské jméno pro jižní část Babylonie, která se osamostatnila pod vládou Chaldejců. Ti podnikali vojenské výpravy proti dynastiím vládnoucím v jižní Mezopotámii, hlavně proti Akkaďanům a Babyloňanům. Oblast se stala babylonskou provincií na počátku vlády Chammurapiho, ale udržovala si zvláštní postavení vzhledem k ostatním městům ovládaných Babylonií. Jedním z prvních záznamů, kde jsou jmenováni, je popis dobytí Jeruzaléma Nebukadnesarem II. v biblické knize Habakukově (Habakuk 1:6). Kmen osadníků, kteří přichází do okolí města, se nazýval Chaldejci. Je však nejasné, odkud původně pocházeli.
Starověká Mezopotámie |
---|
Dějiny Mezopotámie Eufrat – Tigris |
Sumer |
Eridu – Kiš – Uruk – Ur Lagaš – Nippur |
Elam |
Súsy – Anšan |
Akkadská říše |
Akkad – Mari |
Amorité |
Isin – Larsa – Ekallatum |
Babylonie – Novobabylonská říše |
Babylón – Borsippa – Chaldea Přímořská říše |
Asýrie – Novoasyrská říše |
Aššúr – Nimrud Dúr Šarrukín – Ninive |
Chronologie panovníků |
Sumer Akkad Asýrie Babylonie |
Enúma eliš – Gilgameš Marduk – Aššúr – Sín Enlil – Anunnaki |
Jazyky |
Sumerština – Elamština |
Akkadština – Aramejština |
Churritština – Chetitština |
11. dynastie králů Babylonu (6. století př. n. l.) je obecně známa jako dynastie Chaldejská. Jejich původní království v jižní části Babylonie se nacházelo na pravém břehu řeky Eufrat. I když je výraz Chaldea často používán jako název pro celou Mezopotámii, původní chaldejské území zabíralo široké pláně na jihu, formované usazeninami z Eufratu a Tigridu, v pásu asi 500 km podél toku obou řek a asi 100 km širokém.