Dotace na fosilní paliva
From Wikipedia, the free encyclopedia
Dotace na fosilní paliva jsou energetické dotace na fosilní paliva. Může jít o daňové úlevy na spotřebu, jako je nižší daň z prodeje zemního plynu pro vytápění domácností, nebo o dotace na těžbu, jako jsou daňové úlevy na průzkum ložisek ropy. Nebo se může jednat o bezplatné nebo levné negativní externality; například znečištění ovzduší nebo změny klimatu způsobené spalováním benzínu, nafty a leteckého paliva. Některé dotace na fosilní paliva jsou prostřednictvím výroby elektřiny, například dotace pro uhelné elektrárny.
Odstranění dotací na fosilní paliva by snížilo zdravotní rizika spojená se znečištěním ovzduší[1] a výrazně by snížilo globální emise uhlíku, čímž by pomohlo omezit změnu klimatu.[2] Od roku 2021 výzkumníci v oblasti politiky odhadují, že na dotace na fosilní paliva se vynakládá podstatně více peněz než na dotace do zemědělství, které jsou škodlivé pro životní prostředí, nebo na dotace do vodohospodářství, které jsou škodlivé pro životní prostředí.[3]
Mezinárodní energetická agentura uvádí, že „vysoké ceny fosilních paliv nejvíce dopadají na chudé, ale dotace jsou zřídkakdy dobře cílené, aby chránily zranitelné skupiny, a mají tendenci přinášet prospěch lépe situovaným vrstvám obyvatelstva“.[4]
Přestože se země G20 zavázaly postupně ukončit neefektivní dotace fosilních paliv,[5] od roku 2023 pokračují kvůli poptávce voličů[6][7] nebo kvůli energetické bezpečnosti.[8] Celosvětové dotace spotřeby fosilních paliv v roce 2022 se odhadují na jeden bilion dolarů;[4] ačkoli se každý rok liší v závislosti na cenách ropy, trvale se pohybují ve stovkách miliard dolarů.[9]