Drahanská vrchovina
geomorfologický celek Brněnské vrchoviny / From Wikipedia, the free encyclopedia
Drahanská vrchovina je geomorfologický celek ležící zhruba uprostřed Moravy, součást Brněnské vrchoviny. Na západě sousedí s Boskovickou brázdou a Bobravskou vrchovinou, na jihu s Dyjsko-svrateckým úvalem a Vyškovskou bránou, na východě s Hornomoravským úvalem a na severu se Zábřežskou vrchovinou. Je nazvána podle městysu Drahany na Prostějovsku, který je nejvýše položenou obcí její východní části.[1] Jihozápadním okrajem zasahuje na území města Brna, jemuž tvoří severní a severovýchodní zázemí, významné historicky jako zdroj dřeva, železa, kamene a později zejména pro rekreaci.
Drahanská vrchovina | |
---|---|
Nejvyšší bod | 735 m n. m. (Skalky) |
Rozloha | 1 183 km² |
Střední výška | 462,8 m n. m. |
Nadřazená jednotka | Brněnská vrchovina |
Sousední jednotky | Bobravská vrchovina, Boskovická brázda, Zábřežská vrchovina, Hornomoravský úval, Vyškovská brána, Dyjsko-svratecký úval |
Podřazené jednotky | Adamovská vrchovina, Konická vrchovina, Moravský kras |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko Česko |
Drahanská vrchovina na mapě Česka | |
Horniny | vápenec |
Povodí | Morava, Svitava |
Souřadnice | 49°23′0″ s. š., 17° v. d. |
Identifikátory | |
Kód geomorf. jednotky | IID-3 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Nejvyšší bod Skalky, který dosahuje 735 m n. m., se nachází ve východní části, označované jako Konická vrchovina (droby, slepence, břidlice, ostrůvky prvohorních devonských vápenců u Javoříčka a Mladče). Dalšími podcelky Drahanské vrchoviny jsou největší česká krasová oblast Moravský kras, v němž vystupují na ploše téměř 100 km čtverečních prvohorní devonské vápence, a Adamovská vrchovina, složená hlavně z žuly a granodioritu, která byla rozrušena třetihorními tektonickými pohyby a činností řek. Seznam dalších nejvyšších a nejprominentnějších vrcholů obsahuje Seznam vrcholů v Drahanské vrchovině.
Administrativně náleží oblast převážně do Jihomoravského kraje (okresy Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Vyškov), severovýchod do kraje Olomouckého (okres Prostějov) a severní cíp do kraje Pardubického (okres Svitavy). Asi 13 % rozlohy vrchoviny pokrývá vojenský újezd Březina.