Evropská silnice
systém číslování silnic v Evropě / From Wikipedia, the free encyclopedia
Evropská mezinárodní silnice (někdy též nepřesně označována jako eurosilnice; zkráceně E-silnice, anglicky E-road) je silnice či dálnice zařazená do evropské sítě mezinárodních silnic. Tyto trasy mají jednotné číslování, začínající písmenem E. Označují se zelenou tabulkou s bílým číslem, standardně ve formátu Exx, v některých zemích s mezerou nebo spojovníkem (např. E-20).
Velká většina evropských silnic vede přes území více států, což byl hlavní účel jejich založení, kterým je přehledné očíslování hlavních silničních tahů na kontinentě. Evropské silnice se dělí na silnice 1. třídy (páteřní a mezilehlé) a silnice 2. třídy (odbočné a propojovací). Toto rozdělení nesouvisí s označením silnic v jednotlivých zemích, ale zpravidla jsou evropské silnice vedeny po silnicích nejvyšší kategorie. Vzhledem k tomu, že slouží primárně pro dálkový tranzit, je snaha je v co nejvyšší míře vést po dálnicích nebo rychlostních silnicích a mimo obytnou zástavbu.
Síť E-silnic prochází všemi evropskými státy kromě některých ostrovních a ministátů (Andorra, Island, Lichtenštejnsko, Malta, Monako, San Marino, Vatikán). Původně nezahrnovala ani Albánii, která se k systému připojila až roku 2000. Na východě síť přesahuje poměrně hluboko do Asie, zejména do bývalých sovětských republik na Kavkaze a ve Střední Asii, pokrývá také celé Turecko včetně jeho asijské části. Zde na ně někdy navazují mezinárodní silnice systému asijských dálnic (AH) nebo mašrecké silnice (M). Asijská síť se s evropskou částečně překrývá.
Přes Česko prochází 13 evropských mezinárodních silnic, z toho čtyři páteřní (E50, E55, E65 a E75), pět mezilehlých a čtyři doplňkové. Jedna z nich (E551) vede pouze českým územím.
Číslování E-silnic má pevný systém založený na síti severojižních a západovýchodních páteřních silnic (podrobněji níže). Za ideálních podmínek by byla pravoúhlá, její podoba je ale ovlivněna geografickými podmínkami (moře, pohoří, státní hranice) a rozmístěním metropolí. Proto zejména páteřní silnice nejsou vždy nejkratší nebo nejrychlejší spojnicí svých koncových bodů, ale jsou trasovány tak, aby propojovaly více hlavních měst.
Komunikace, po kterých se vedou evropské silnice, musejí splňovat přísnější parametry než běžné silnice první třídy; to se týká především rekonstrukcí a novostaveb silnic. Přednostně jsou evropské trasy vedeny po dálnicích a rychlostních silnicích. Oficiální trasování má ale zároveň jistou setrvačnost, takže po vybudování dálnice podél dosavadní staré silnice je E-číslo často ještě řadu let vedeno a značeno po ní, případně je číslo přeznačeno v terénu, aniž by byla změna ještě formálně schválena.
Síť mezinárodních silnic má na starosti Evropská hospodářská komise OSN (UNECE). Nejedná se o systém vytvořený Evropskou unií, existoval již před jejím založením. Používané číslování se od národního číslování odlišuje předponou „E-“ (E01 a výše). Ve většině evropských zemí mají mezinárodní silnice zároveň své vnitrostátní číslo. V několika zemích (Švédsko, Norsko, Belgie) však mezinárodní označení slouží jako jediné číslo a žádné jiné se nepoužívá. Naopak v některých jiných zemích (např. Spojené království) je evropské číslování prakticky ignorováno a na značkách se vůbec neuvádí.