Golda Meirová
ministerská předsedkyně státu Izrael / From Wikipedia, the free encyclopedia
Golda Meirová (hebrejsky: גּוֹלְדָּה מֵאִיר, rodným jménem Golda Mabovyčová, ukrajinsky Ґолда Мабович; 3. května 1898 – 8. prosince 1978; v letech 1969 až 1974 známá též jako Golda Meyersonová) byla ministerskou předsedkyní Státu Izrael. Historicky byla první a dodnes jedinou ženou v tomto úřadě, zároveň v pořadí pátou osobou v této funkci a rovněž tak v pořadí třetí ženou na světě vůbec, která úřad ministerského předsedy zastávala.[1]
Golda Meirová גּוֹלְדָּה מֵאִיר | |
---|---|
5. premiérka Izraele | |
Ve funkci: 17. březen 1969 – 3. července 1974 | |
Prezident | Zalman Šazar Efrajim Kacir |
Předchůdce | Levi Eškol |
Nástupce | Jicchak Rabin |
2. ministryně zahraničních věcí Izraele | |
Ve funkci: 18. června 1956 – 12. ledna 1966 | |
Předseda vlády | David Ben Gurion Levi Eškol |
Předchůdce | Moše Šaret |
Nástupce | Abba Eban |
Stranická příslušnost | |
Členství | Strana práce (dříve Ma'arach a Mapaj) |
Narození | 3. května 1898 Kyjev, Ruské impérium (nyní Ukrajina) |
Úmrtí | 8. prosince 1978 (80 let) Jeruzalém, Izrael |
Příčina úmrtí | leukemie |
Místo pohřbení | Herzlova hora |
Kneset | 1., 2., 3., 4., 5., 6., 7., 8. |
Choť | Morris Meyerson |
Děti | Menachem a Sára |
Sídlo | Pinsk (1903–1906), Milwaukee (1906–1912), Denver (1912–1913), Milwaukee (1913–1921), Merchavja (1921–1924), Jeruzalém (1924–1932), Spojené státy americké (1932–1934), Jeruzalém (1934–1948), Moskva (1948–1949) a Jeruzalém (1949–1978) |
Alma mater | University of Wisconsin-Milwaukee North Division High School Wisconsin State College of Milwaukee |
Profese | učitelka |
Náboženství | judaismus |
Ocenění | Izraelská cena (1975) Coloradská ženská síň slávy (1985) Řád osvoboditele Řád rovníkové hvězdy Řád Quetzala … více na Wikidatech |
Podpis | |
Commons | גולדה מאיר |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Již od mládí byla horlivou sionistkou, angažovanou v sionistickém hnutí. Ve 23 letech tato Američanka původem z carského Ruska imigrovala s manželem do mandátní Palestiny, kde se postupně propracovala od práce v kibucu až do nejvyššího vedení jišuvu. Po vzniku Izraele působila na krátkou dobu jako izraelská vyslankyně v Sovětském svazu a následně jako ministryně práce. Jako taková podporovala neomezenou židovskou imigraci a velké projekty na výstavbu technické a bytové infrastruktury. Během 50. a 60. stála po deset let v čele izraelské diplomacie jako ministryně zahraničních věcí. Z tohoto vládního postu se jí podařilo dojednat historicky první nákup amerických zbraní a rovněž tak rozvíjela četné vztahy s africkými a asijskými státy.
Izraelskou ministerskou předsedkyní byla zvolena 17. března 1969 a v čele stála pět let. Za její vlády vedl Izrael vleklou opotřebovací válku a byl svědkem růstu teroristických útoků. V září 1972 skupina teroristů zavraždila izraelské sportovce na mnichovských olympijských hrách a Golda Meirová následně nařídila zpravodajským službám v rámci odvety vypátrat a zabít všechny osoby spojené s tímto masakrem. Mezi nejzásadnější okamžiky její vlády však patří jomkipurská válka v roce 1973, při které byl Izrael zasažen nepřipraven. S těžkými ztrátami nakonec válku vyhrál, avšak rostoucí veřejná nespokojenost nakonec Goldu Meirovou donutila 11. dubna 1974 rezignovat. Někdy bývá označována za „železnou lady“ izraelské politiky[2] a někdejší premiér David Ben Gurion ji jednou označil za „jediného muže v kabinetu.“[2] Zemřela 8. prosince 1978 v Jeruzalémě na následky rakoviny.