Hauerland
From Wikipedia, the free encyclopedia
Hauerland je souhrnné německé označení pro bývalý německý jazykový ostrov (respektive skupinu tří menších ostrovů) na středním Slovensku, tvořený roztroušenou skupinou vesnic a měst, zejména v okolí Kremnice (Kremnitz), Handlové (Krickerhau) a Nitrianského Pravna (Deutsch Proben). Území je dnes rozděleno mezi okresy Prievidza, Turčianske Teplice, Žiar nad Hronom a Žarnovica; malý nejsevernější cíp spadá do okresu Martin.
Na rozdíl od Spiše to nikdy nebyl zvláštní správní celek. Nebyla to ani úplně národnostně jednolitá oblast; mísilo se tu spolu německé i slovanské (slovenské) osídlení, ale německý živel převládal a v královských městech dokonce až do roku 1608 naprosto dominoval – což platilo vůbec pro celé Horní Uhry. Spolu se spišskými a bratislavskými (prešpurskými) Němci tvořili ti hauerlandští kulturní a jazykový celek Karpatských Němců, který si přes své krajové zvláštnosti uchovával společné povědomí.
Zánik tohoto společenství přišel až s událostmi druhé světové války, v níž se většina slovenských Němců postavila na stranu nacistů a byla proto na základě prezidentských dekretů po válce odsunuta (když předtím z podnětu Velké Britanie o odsunu Němců z Polska, Československa a Maďarska rozhodla postupimská konference). Název Hauerland upadl v zapomenutí a byl oživen až po roce 1989, kdy se zbytky Němců na Slovensku začaly opět projevovat a národnostně organizovat v nově založeném Karpatskoněmeckém spolku (Karpatendeutscher Verein). Z původních předválečných cca 40 000 Němců v Hauerlandu jich tu po roce 2000 zbylo zhruba patnáct stovek.[1]
Vedle historizujícího názvu Hauerland se mezi jazykovědci užívá i přesnější označení Kremnický a pravniansky jazykový ostrov (Kremnitz-Deutsch-Probener Sprachinsel).