Historie zápasu v Česku
From Wikipedia, the free encyclopedia
Zápas v českých zemích má letitou tradici. Existuje řada historických pramenů dokládající, že zápas patřil k oblíbeným kratochvílím již ve středověku, a to nejen mezi lidem prostým, ale i mezi urozenými pány. Velkým propagátorem zápasu byl také Miroslav Tyrš, i když nedlouho po jeho smrti přišel u Sokolů zápas v nemilost. Za zrod organizovaného zápasu v českých zemích je obecně považován rok 1895, kdy Fridolín Hoyer s Josefem Balejem založili Klub atletů Žižkov, první klub zaměřený na těžkou atletiku.
Své jméno si český zápas vydobyl již před vznikem samostatného Československa, největší úspěchy jsou pak spojeny právě s obdobím Československa. Českoslovenští zápasníci vybojovali 15 olympijských medailí a řadu předních umístění. Zápas se tak stal třetím nejúspěšnějším olympijským sportem. Na tomto úspěchu měli samozřejmě podíl i slovenští zápasníci.
Zápas samozřejmě neměl jen příznivce. Jedním z těch, kdo doporučoval zápas zakázat, byl i Jan Ámos Komenský. Vycházel při tom z obav o lidské zdraví a ze stejného důvodu doporučoval zakázat též šerm či plavání.[1] Negativně se však vyjadřoval k tzv. „tvrdému zápasu“, zápas v umírněné podobě naopak podporoval.[2]