americký jazzový pianista a skladatel From Wikipedia, the free encyclopedia
Horace Silver (2. září 1928, Norwalk, Connecticut – 18. června 2014) byl americký jazzový pianista a skladatel. Jeho otec, známý pod jménem John Tavares Silva, pochází z Kapverdských ostrovů, jeho matka má irsko-americký původ. Silver je pionýrem jazzového stylu hard bop, je také znám svým osobitým smyslem pro humor a téměř funky hrou na klavír. Mezi své hudební vlivy řadí gospel, africkou a latinskoamerickou hudbu, on sám ovlivnil také vznik soul jazzu.
| Horace Silver | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Rodné jméno | Horace Ward Martin Tavares Silva |
| Narození | 2. září 1928 Norwalk, Connecticut, USA |
| Úmrtí | 18. června 2014 (ve věku 85 let) New Rochelle, New York, USA |
| Žánry | hard bop, post bop, modal jazz, mainstream jazz, soul jazz, fusion |
| Povolání | klavírista, skladatel |
| Nástroje | klavír |
| Vydavatelé | Blue Note, Columbia, Silveto |
| Členem skupiny | The Horace Silver Quintet |
| Příbuzná témata | Art Blakey and the Jazz Messengers |
| Ocenění | NEA Jazz Masters |
| Web | www.horacesilver.com |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Začal nejdříve hrát na tenorsaxofon, později ale přesedlal na klavír. Jeho hru na saxofon nejvíce ovlivnil Lester Young, vzorem hry na klavír pak byl hlavně Bud Powell. Silvera objevil v roce 1950 saxofonista Stan Getz. Bylo to při jejich společném vystoupení v malém jazzklubu v Hatfordu ve státě Connecticut, kdy Silverovo trio doprovázelo Getze. Několik jejich společných koncertů pak vyústilo ve nahrávání tří Getzových skladeb. Pro Silvera to tehdy byla první zkušenost s nahráváním.
V roce 1951 se odstěhoval do New Yorku, kde se každé pondělí účastnil jazzových jamů v klubu Birdland. Tehdy si ho také všimlo vedení z nahrávací společnosti Blue Note Records. Vedlo to až k podpisu nahrávací smlouvy. Jejich vzájemná spolupráce trvala až do roku 1980. V New Yorku také spolu s bubeníkem Art Blakeym založil legendární jazzový ansámbl The Jazz Messengers.
V letech 1952–53 se se svým triem zúčastnil třech nahrávacích session. Za bicími tu vždy seděl Art Blakey, u kontrabasu se vystřídali Gene Ramsey, Curly Russell a Percy Heath. Jejich spojení vydrželo čtyři roky, během nichž vznikla řada alb. Jedno z nich (vydané jako dvě samostatné desky) – A Night at Birdland – je některými hudebními kritiky označováno jako první hardbopová nahrávka. S duem Silver–Blakey tu hrají Russell na kontrabas, Clifford Brown na trubku a Lou Donaldson na saxofon. Horace Silver byl také při nahrávání jiného vlivného hardbopového alba – Walkin’ od Milese Davise.
Od roku 1956 nahrával pod svým vlastním jménem pro label Blue Note Records. Byl dokonce blízkým přítelem Alfreda Liona, který byl jedním z majitelů. Ten také povolil, aby si sám produkoval své desky, což bylo v této době dost neobvyklé. Během let nahrávání pro Blue Note pomohl utvářet jazzový styl hard bop, který vnáší do jazzu prvky gospelu a rhythm and blues. Vliv gospelu je dobře slyšet na jednom z největších Silverových hitů – The Preacher, který sice nechtěl nahrávat, ale Lion ho k tomu dokázal přesvědčit.
Jeho nahrávky z této doby jsou plné rytmických změn a pestrých hudebních nápadů, což mu přineslo široké hudební publikum. Silverova hra na piáno se měnila od agresivní, téměř až perkusivní, hry až k svěží romantické hře. V jeho bystrém používání repetic se dá vysledovat počátek funky, a to ještě dlouho před tím, než se tento styl ujal. Během této doby si v jeho bandu zahrály budoucí jazzové hvězdy, mezi něž patřili saxofonisté Junior Cook a Hank Mobley, trumpetista Blue Mitchell a bubeník Louis Hayes. V této době vznikla klíčová alba jako: Horace Silver Trio (1953), Horace Silver and the Jazz Messengers (1955), Six Pieces of Silver (1956) a Blowin' the Blues Away (1959), na kterém je jeho slavná skladba Sister Sadie.
Po tom, co mu vypršela smlouva u Blue Note, pokračoval v nahrávání svěží hudby. Jeho album Continuity of Spirit (1985), které vyšlo na jeho vlastním labelu Silveto, obsahuje jeho výjimečnou spolupráci s orchestrem. V devadesátých letech odpověděl na vlnu funky a popu, která čerpala z jeho hudebních nápadů, deskou It's Got to Be Funky (Columbia, 1993). Později žil se svou rodinou v Kalifornii. V roce 2008 se objevily zprávy, že Silver trpí Alzheimerovou chorobou. Zemřel o šest let později ve věku 85 let.[1][2]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
