James W. Black
skotský farmaceut, nositel Nobelovy ceny / From Wikipedia, the free encyclopedia
Sir James Whyte Black (14. června 1924 Uddingston – 22. března 2010 Londýn) byl skotský lékař a farmakolog, nositel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství za rok 1988, kterou spolu s ním dostali Gertrude B. Elionová a George H. Hitchings za objevy důležitých principů pro fungování léků. Odklonili se od výroby léků úpravou přírodních produktů a místo toho učinili zásadní biologické objevy, které přinesly nové cíle pro léčiva nebo nové způsoby interakce léků s těmito cíli.[1] Black je po sir Alexanderu Flemingovi, který objevil penicilin, druhým nositelem Nobelovy ceny pocházejícím ze Skotska.[2]
Sir James Black | |
---|---|
Narození | 14. června 1924 Uddingston |
Úmrtí | 21. března 2010 (ve věku 85 let) Londýn |
Alma mater | Univerzita v St Andrews Univerzita v Dundee Beath High School |
Pracoviště | University College London Imperial Chemical Industries Glasgowská univerzita Králova kolej v Londýně Univerzita v St Andrews |
Obor | farmakologie |
Ocenění | Laskerova-DeBakeyova cena za klinický medicínský výzkum (1976) Mezinárodní cena Gairdnerovy nadace (1979) Cena za zdraví nadace InBev-Baillet Latour (1979) Cameron Prize of the University of Edinburgh (1980) Seznam nositelů Wolfovy ceny za lékařství (1982) … více na Wikidatech |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dosáhl obrovských úspěchů ve farmaceutickém průmyslu i na akademické půdě. Vybudoval katedru veterinární fyziologie na univerzitě v Glasgow, kde se zabýval vlivem adrenalinu na činnost srdce. Roku 1958 začal pracovat pro společnost ICI Pharmaceuticals a během svého působení zde vyvinul léčivo propranolol, beta-blokátor používaný k léčbě kardiovaskulárních onemocnění. Propranolol je považován za největší průlom v léčbě srdečních onemocnění od objevu digitalisu v 18. století a prospěl milionům lidí.[3] Black se významně podílel také na syntéze cimetidinu, v té době revolučního léku pro léčbu a prevenci žaludečních vředů. Cimetidin byl prvním z nové skupiny léků, antagonistů H2-receptoru. Black byl v roce 1981 byl povýšen do šlechtického stavu[4] a v letech 1992–2006 působil jako rektor univerzity v Dundee.