Jižní Osetie
stát s omezeným uznáním / From Wikipedia, the free encyclopedia
Jižní Osetie (osetsky Хуссар Ирыстон, Chussar Iryston, gruzínsky სამხრეთ ოსეთი, Samchret Oseti) či též Cchinvalský region (gruzínsky ცხინვალის რეგიონი, Cchinvalis regioni) je sporné území na Kavkazu. De iure je integrální součástí Gruzie, jejíž autonomie byla 11. prosince 1990 gruzínskými orgány jednostranně zrušena.
Republika Jižní Osetie Республикæ Хуссар Ирыстон Respublikæ Huššar Iryšton სამხრეთ ოსეთის რესპუბლიკა Samhret Osetis respublika Республика Южная Осетия Respublika Južnaja Osetija | |||
---|---|---|---|
| |||
Hymna Уарзон Ирыстон! | |||
Geografie | |||
Hlavní město | Cchinvali | ||
Rozloha | 3 900 km² (168. na světě) z toho zanedbatelné % vodní plochy | ||
Nejvyšší bod | Chalaca (3938 m n. m.) | ||
Časové pásmo | +3 | ||
Poloha | 42°13′30″ s. š., 43°58′12″ v. d. | ||
Obyvatelstvo | |||
Počet obyvatel | 53 532[1] (215. na světě, 2015) | ||
Hustota zalidnění | 14 ob. / km² (219. na světě) | ||
Jazyk | osetština, gruzínština, ruština | ||
Náboženství | křesťanství (61 %), islám | ||
Státní útvar | |||
Státní zřízení | republika | ||
Mezinárodní status | částečně uznaný nečlenský stát OSN de jure součást Gruzie | ||
Vznik | 28.11.1991 (prohlášena nezávislost na Gruzii) | ||
Prezident | Alan Gaglojev | ||
Předseda vlády | Konstantin Džussojev | ||
Měna | de facto ruský rubl, de iure gruzínské lari (RUB, GEL) | ||
Mezinárodní identifikace | |||
MPZ | GE | ||
Telefonní předvolba | +995 | ||
Národní TLD | .ge | ||
multimediální obsah na Commons |
De facto je Jižní Osetie spolu s Abcházií územím zcela závislým na ruské vojenské, hospodářské a finanční pomoci, jehož nezávislost Moskva uznala po krátké osetinsko-gruzínské válce v roce 2008.[2] Kvůli vojenské přítomnosti Ruska bývá Jižní Osetie spolu s Abcházií často označována za Ruskem okupované území.[3][4][5][6][7][8][9][10][11][12][13][14][15]
Pouze Ruskem a několika dalšími státy uznaná Republika Jižní Osetie (osetsky Республикæ Хуссар Ирыстон) zaujímá přibližně území bývalé Jihoosetinské autonomní oblasti, které si na Gruzii nárokuje. Do roku 2008 ovládali Gruzínci asi 40 % tohoto území. Jižní Osetie nabyla díky uznání Ruskem mezinárodní status částečně uznávaného státu, de iure je to stále součást Gruzie.
Jižní Osetie leží v západní Asii (podle jiných hranic mezi Evropou a Asií se také může nacházet na hranici mezi Evropou a Asií nebo ve východní Evropě), na západě Zakavkazska, de facto mezi Gruzií a Ruskem, de iure je Jižní Osetie na severu Gruzie a je rozdělena do Gruzínských regionů: Mccheta-Mtianetie, Rača Lečchumi a Kvemo Svaneti, Šida Kartli a Imeretie. Hlavním městem je Cchinvali. Prezidentem je Anatolij Bibilov.
V Jižní Osetii žije nejvíc Osetinců a je zde významná menšina Gruzínců. Osetština je psána cyrilicí a patří mezi íránské jazyky, které náleží do indoevropské jazykové rodiny. Gruzínci naopak jazykově náleží k jazykům kavkazským. Etnických Rusů jsou zde asi 2 %.