Kim Clijstersová
tenistka, světová jednička / From Wikipedia, the free encyclopedia
Kim Antonie Lode Clijstersová,[2] nepřechýleně Clijsters ([kɪm ˈklɛistərs]IPA výslovnost; narozená 8. června 1983 Bilzen) je belgická tenistka a bývalá světová jednička ve dvouhře i čtyřhře, která se na profesionálním okruhu pohybuje s pauzami od roku 1997. Za svou kariéru na WTA Tour vyhrála doposud čtyřicet jedna singlových a jedenáct deblových turnajů. V rámci okruhu ITF získala tři tituly ve dvouhře a tři ve čtyřhře.
Kim Clijstersová | |
---|---|
Kim Clijstersová na Open GDF Suez 2011 | |
Přezdívka | Aussie Kim[1] |
Stát | Belgie Belgie |
Datum narození | 8. června 1983 (41 let) |
Místo narození | Bilzen, Belgie |
Bydliště | Bree, Belgie |
Výška | 174 cm |
Hmotnost | 68 kg |
Profesionál od | 17. srpna 1997 |
Ukončení kariéry | 6. května 2007 (první ukončení) 11. srpna 2009 (první návrat) 2. září 2012 (druhé ukončení) 17. února 2020 (druhý návrat) |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 24 442 340 USD |
Tenisová raketa | Babolat |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 523–132 |
Tituly | 41 WTA, 3 ITF |
Nejvyšší umístění | 1. místo (11. srpna 2003) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | vítězka (2011) |
French Open | finále (2001, 2003) |
Wimbledon | semifinále (2003, 2006) |
US Open | vítězka (2005, 2009, 2010) |
Velké turnaje ve dvouhře | |
Turnaj mistryň | vítězka (2002, 2003, 2010) |
Olympijské hry | čtvrtfinále (2012) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 131–56 |
Tituly | 11 WTA, 3 ITF |
Nejvyšší umístění | 1. místo (4. srpna 2003) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | čtvrtfinále (2003) |
French Open | vítězka (2003) |
Wimbledon | vítězka (2003) |
US Open | čtvrtfinále (2002) |
Velké turnaje ve čtyřhře | |
Turnaj mistryň | finále (2003) |
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
Wimbledon | finále (2000) |
US Open | 2. kolo (2012) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 2. října 2012 Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v srpnu 2003 na 1. místě a ve čtyřhře pak v témže měsíci také na 1. místě. Na čele singlové klasifikace setrvala ve čtyřech oddělených obdobích celkem 20 týdnů. V sezóně 2003 byla světovou jedničkou dvanáct týdnů, v roce 2006 sedm a v únoru 2011 pak jeden týden. Ve čtyřhře vedla světový žebříček čtyři týdny během srpna 2003.
Na nejvyšší grandslamové úrovni triumfovala třikrát ve dvouhře na US Open 2005, 2009 a 2010 a jednou na Australian Open 2011. Čtyřikrát odešla z utkání o titul poražena. Ve čtyřhře si připsala spolu s Japonkou Ai Sugijamovou dvě vítězství na French Open 2003 a ve Wimbledonu 2003. V letech 2002, 2003 a 2010 vyhrála všechna tři singlová finále na Turnaji mistryň. Jediné deblové finále se Sugijamovou v roce 2003 naopak prohrály. Dne 6. května 2007 oznámila okamžité ukončení profesionální kariéry s cílem založit rodinu.[3] V červenci 2006 se vdala za amerického basketbalistu Briana Lynche a v únoru 2008 porodila dceru Jadu Elle. Téměř po dvou letech mimo tenis, sdělila na tiskové konferenci konané 26. března 2009, že se na okruh WTA vrátí letní sezónou na amerických betonech.[4] Po obnovení kariéry startovala díky divoké kartě na cincinnatském a torontském turnaji. Titul získala na třetí pokus, když vyhrála zářijový grandslam US Open. Od roku 1980 a wimbledonského titulu Australanky Evonne Goolagongové se tak stala první matkou, která dosáhla na grandslam.[5]
V belgickém fedcupovém týmu debutovala v roce 2000 dubnovým utkáním základního moskevského bloku Světové skupiny proti Austrálii, v němž podlehla Jeleně Dokićové. V madridském finále Fed Cupu 2001 se Španělskem přispěla jedním bodem, když porazila Arantxu Sánchezovou Vicariovou a s belgickým družstvem slavila titul po výhře 3–0 na zápasy. Celkově v soutěži nastoupila k sedmnácti mezistátním utkáním s bilancí 21–3 ve dvouhře a 3–1 ve čtyřhře. Belgii také reprezentovala na londýnských Hrách XXX. olympiády, kde ve dvouhře prohrála čtvrtfinále s třetí nasazenou Ruskou Marií Šarapovovou po dvousetovém průběhu.
V červnu 2011 ji americký časopis Time zařadil mezi „30 legend ženského tenisu: Minulosti, současnosti a budoucnosti“.[6] Magazín Forbes pak tenistku v srpnovém vydání 2011 označil za pátou nejlépe placenou sportovkyni uplynulého roku.[7]
Na tiskové konferenci konané 20. května 2012 oznámila, že závěrečný turnaj kariéry odehraje na zářijovém US Open.[8] Dne 29. srpna 2012 nastoupila do posledního utkání dvouhry, kterým se stala prohra ve druhém kole US Open 2012. S profesionálním tenisem se rozloučila druhým kolem smíšené čtyřhry na newyorském grandslamu, z něhož spolu s Bobem Bryanem odešla 1. září poražena. Oficiálním datem ukončení kariéry se stalo 2. září 2012.[9]
V letech 2005 a 2010 ji Ženská tenisová asociace vyhlásila Hráčkou roku a v roce 2005 se stala mistryní světa ITF. Opakovaně obdržela cenu pro nejlepší belgickou sportovkyni roku.
V září 2019 oznámila, že se po sedmileté přestávce vrátí v sezóně 2020 k profesionálnímu tenisu.[10] První zápas obnovené kariéry odehrála na únorovém Dubai Tennis Championships 2020, v němž podlehla úřadující finalistce Australian Open Garbiñe Muguruzaové [11] a následně zaznamenala prohru v prvním kole Monterrey Open proti hráčce první dvacítky Kontaové. Její comeback pak zastavilo přerušení WTA Tour kvůli pandemii koronaviru.