Kyselina vinná
From Wikipedia, the free encyclopedia
Kyselina vinná (2,3-dihydroxybutandiová kyselina, kyselina dihydroxyjantarová, latinsky acidum tartaricum z řeckého tartaros – peklo, název kvůli hořlavosti a korozivním účinkům). Funkční vzorec je HOOC–CH(OH)–CH(OH)–COOH. Kyselina vinná je bezbarvá krystalická látka, dobře rozpustná ve vodě, kyselé chuti. Její soli se nazývají vinany.
Kyselina vinná | |
---|---|
Vzhled | |
Obecné | |
Systematický název | 2,3-dihydroxybutandiová kyselina |
Triviální název | kyselina vinná |
Ostatní názvy | 2,3-dihydroxyjantarová kyselina |
Latinský název | acidum tartaricum |
Anglický název | tartaric acid |
Německý název | Weinsäure |
Funkční vzorec | HOOCCH(OH)CH(OH)COOH |
Sumární vzorec | C4H6O6 |
Vzhled | bílý prášek |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 87-69-4 (L(+)) 147-71-7 (D(−)) 147-73-9 (meso-forma)&Units=SI 526-83-0 87-69-4 (L(+)) 147-71-7 (D(−)) 147-73-9 (meso-forma) |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 150,087 g/mol |
Teplota tání | 169–170 °C (opticky aktivní) 142 °C (meso-forma) 206 °C (racemát) |
Hustota | 1,759 8 g/cm³ (opticky aktivní) 1,666 g/cm³ (meso-forma) 1,788 g/cm³ (racemát) |
Rozpustnost ve vodě | 133 g/100 ml (20 °C) |
Bezpečnost | |
[1] Nebezpečí[1] | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kyselina vinná byla vinařům známa po staletí. Již kolem roku 800 byla alchymistou Jabir ibn Hayyanem izolována ze své soli hydrogenvinanu draselného (vinný kámen). Ale až v roce 1769 vyvinul švédský chemik Carl Wilhelm Scheele proces pro její extrakci.
Tato přirozeně se vyskytující krystalická organická kyselina se nachází v mnoha druzích ovoce, zejména ve vinné révě, ale také v banánech, tamarindech a citrusech.
Její sůl hydrogenvinan draselný vzniká při výrobě vína. Kyselina vinná je proto jednou z hlavních kyselin ve víně, které určují její senzorické i další vlastnosti. V EU je schválena jako potravinářská přídatná látka E 334.