Létavec
rod savců / From Wikipedia, the free encyclopedia
Létavec (Miniopterus) je rod netopýra, jediný zástupce čeledi létavcovití (Miniopteridae). Dříve byla tato čeleď řazena do čeledi Vespertilionidae, později nicméně došlo k osamostatnění. Tito netopýři mají velký areál rozšíření a během posledních 15 000 let osídlili téměř celou oblast od jižní Evropy přes Afriku a blízký ostrov Madagaskar až po Asii, Austrálii a Oceánii (např. Vanuatu, Nová Kaledonie).
Létavec | |
---|---|
Možný poddruh létavce stěhovavého Miniopterus schreibersii bassanii | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | savci (Mammalia) |
Řád | letouni (Chiroptera) |
Podřád | netopýrotvaří (Yangochiroptera) |
Čeleď | létavcovití (Miniopteridae) |
Rod | létavec (Miniopterus) Bonaparte, 1837 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Létavci jsou malí netopýři, jejich tělo měří asi 10 cm a rozpětí křídel činí 30 až 35 cm, hmotnost zpravidla nepřesahuje 20 g. Čenich je široký a krátký. Lebka je kulovitá a vyšší než čenich, podobně jako u netopýrů rodů Kerivoula a Myotis. Křídla létavců jsou dlouhá a úzká, třetí prst extrémně dlouhý. Mezi horními špičáky a prvním velkým třenovým zubem mají létavci dva malé zbytkové premoláry.
Roku 2017 byl v genomu létavců nalezen důkaz o přítomnosti deltaretrovirů, způsobujících leukemii u lidí. Tento virus byl zaznamenán pouze u savců, v tomto případě byl poprvé zaznamenán u netopýrů. U létavců se virus objevil již před 20 miliony lety.[1]