Maďarsko
stát ve střední Evropě / From Wikipedia, the free encyclopedia
Maďarsko (maďarsky Magyarország) je vnitrozemský stát ležící v jihovýchodní části střední Evropy v Panonské pánvi.[3] Na severu sousedí se Slovenskem, na severovýchodě s Ukrajinou, na východě a jihovýchodě s Rumunskem, na jihu se Srbskem, na jihozápadě s Chorvatskem a Slovinskem a na západě s Rakouskem. Maďarsko je převážně rovinaté, má rozlohu 93 030 km² a 9,7 milionu obyvatel, převážně etnických Maďarů s významnou romskou menšinu. Úřední jazyk maďarština je nejrozšířenějším ugrofinský jazykem na světě a patří mezi několik neindoevropských jazyků rozšířených v Evropě.[4] Hlavním a největším městem země je Budapešť; mezi další významné městské oblasti patří Debrecín, Segedín, Miskolc, Pécs a Győr.
Maďarsko Magyarország | |||
---|---|---|---|
| |||
Hymna Himnusz | |||
Motto Historický: Regnum Maria Patronae Hungariae (Království Marie, patronky Maďarska) | |||
Geografie | |||
Hlavní město | Budapešť | ||
Rozloha | 93 036[1] km² (106. na světě) z toho 0,74 % vodní plochy | ||
Nejvyšší bod | Kékes (1 014[1] m n. m.) | ||
Časové pásmo | +1 | ||
Poloha | 47° s. š., 19° v. d. | ||
Geodata (OSM) | OSM, WMF | ||
Obyvatelstvo | |||
Počet obyvatel | 9 678 000 (95. na světě, 2023) | ||
Hustota zalidnění | 105 ob. / km² (78. na světě) | ||
HDI | ▲ 0,846 (vysoký) (46. na světě, 2021) | ||
Jazyk | maďarština, jazyky nepočetných menšin | ||
Národnostní složení | Maďaři, Němci, Rumuni, Romové, Slováci, Češi [1] | ||
Náboženství | římsko- a řeckokatolické (50 %), kalvínské (30 %), luteránské (5 %)[1] | ||
Státní útvar | |||
Státní zřízení | parlamentní republika | ||
Vznik | 895 cca
1001 království 16. listopadu 1918 (zánik Rakousko-Uherska) | ||
Prezident | Tamás Sulyok | ||
Předseda vlády | Viktor Orbán | ||
Měna | forint (HUF) | ||
HDP/obyv. (PPP) | 43 601[2] USD (42. na světě, 2023) | ||
Giniho koeficient | 28,3[1] (2020) | ||
Mezinárodní identifikace | |||
ISO 3166-1 | 348 HUN HU | ||
MPZ | H | ||
Telefonní předvolba | +36 | ||
Národní TLD | .hu |
Území dnešního Maďarska bylo historicky křižovatkou cest různých národů, včetně Keltů, Římanů, Hunů, germánských kmenů, Avarů a západních Slovanů. Základem uherského státu bylo koncem 9. století dobytí Panonské pánve uherským velkoknížetem Almošem a jeho synem Arpádem,[5][6] jeho pravnuk král Štěpán I. nastoupil na trůn v roce 1000 a přeměnil svou říši na křesťanské království. Středověké Uherské království bylo regionální velmocí, která dosáhla svého kulturního a politického vrcholu v 15. století.[7] Po bitvě u Moháče v roce 1526 bylo částečně okupováno Osmanskou říší (1541-1699). Na přelomu 18. a 19. století se Uhry dostaly pod habsburskou nadvládu a později se v roce 1867 spojily s Rakouským císařstvím v Rakousko-Uhersko, které bylo významnou mocností až do počátku 20. století.[8]
Po první světové válce se Rakousko-Uhersko rozpadlo a následná Trianonská smlouva stanovila současné hranice Maďarska, což vedlo ke ztrátě 71 % jeho území, 58 % obyvatel a 32 % etnických Maďarů.[9][10][11] Po bouřlivém meziválečném období se Maďarsko připojilo k mocnostem Osy ve druhé světové válce, přičemž utrpělo značné škody a ztráty.[12][13] Poválečné Maďarsko se stalo satelitním státem Sovětského svazu, což vedlo ke vzniku Maďarské lidové republiky. Po neúspěšné revoluci v roce 1956 se Maďarsko stalo relativně svobodnějším, i když stále potlačovaným členem východního bloku. Odstranění maďarského hraničního plotu s Rakouskem urychlilo rozpad východního bloku a následně i Sovětského svazu.[14] V říjnu 1989 se Maďarsko opět stalo demokratickou parlamentní republikou[15] a v roce 2004 vstoupilo do Evropské unie.[16]
Maďarsko patří v mezinárodních vztazích ke středním mocnostem, a to především díky svému kulturnímu a hospodářskému vlivu.[17] Je to ekonomika s vysokými příjmy, všeobecnou zdravotní péčí a bezplatným středoškolským vzděláním. Maďarsko má dlouhou historii významného přínosu v oblasti umění, hudby, literatury, sportu, vědy a techniky.[18][19] Maďarsko se může pochlubit i významnými úspěchy v oblasti kultury, sportu, vědy a techniky.[20][21][22][23] Je oblíbenou turistickou destinací v Evropě, v roce 2019 přilákalo 24,5 milionu zahraničních turistů.[24] Je členem Rady Evropy, schengenského prostoru, Severoatlantické aliance, Organizace spojených národů, Světové zdravotnické organizace, Světové obchodní organizace, Světové banky,OECD, Asijské infrastrukturní investiční banky či Visegrádské skupiny.[25]