Michael Venus
novozélandský tenista / From Wikipedia, the free encyclopedia
Michael Venus (* 16. října 1987 Auckland) je novozélandsko-americký profesionální tenista specializující se na čtyřhru a vítěz mužské čtyřhry na French Open 2017, spolu s Ryanem Harrisonem. Do sezóny 2010 reprezentoval Spojené státy, kde hrál univerzitní tenis, a následně začal nastupovat za rodný Nový Zéland. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál dvacet dva deblových turnajů, z toho prvních pět po boku Mateho Paviće. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal tři tituly ve dvouhře a dvanáct ve čtyřhře.[3]
Michael Venus | |
---|---|
Michael Venus na Monte-Carlo Masters 2022 | |
Stát | Spojené státy americké Spojené státy americké (2002–2010) Nový Zéland Nový Zéland (2010–) |
Datum narození | 16. října 1987 (36 let) |
Místo narození | Auckland, Nový Zéland[1] |
Bydliště | Londýn, Spojené království[2] |
Výška | 191 cm[1] |
Hmotnost | 86 kg[1] |
Profesionál od | 2009[1] |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 4 172 490 USD |
Tenisová raketa | Babolat |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 11–20 |
Tituly | 0 ATP, 3 Futures |
Nejvyšší umístění | 274. místo (25. července 2011) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 322–219 |
Tituly | 22 ATP, 8 challengerů, 4 Futures |
Nejvyšší umístění | 6. místo (29. srpna 2022) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | čtvrtfinále (2019, 2022) |
French Open | vítěz (2017) |
Wimbledon | finále (2018) |
US Open | 3. kolo (2014, 2022) |
Velké turnaje ve čtyřhře | |
Turnaj mistrů | finále (2019) |
Olympijské hry | bronz (2020) |
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | čtvrtfinále (2022) |
French Open | finále (2023) |
Wimbledon | semifinále (2018) |
US Open | finále (2017, 2019) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240228a28. února 2024 Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Tenis na LOH | ||
bronz | 2020 Tokio | čtyřhra mužů |
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červenci 2011 na 274. místě a ve čtyřhře pak v srpnu 2022 na 6. místě.[1]
V novozélandském daviscupovém týmu debutoval v roce 2010 semifinálem 2. skupiny zóny Asie a Oceánie proti Pákistánu, v němž prohrál dvouhru s Ajsámem Kúreším i čtyřhru po boku Marcuse Daniella. Přesto Novozélanďané vyhráli 3:2 na zápasy. Do září 2024 v soutěži nastoupil k dvaceti třem mezistátním utkáním s bilancí 10–11 ve dvouhře a 8–6 ve čtyřhře.[4]