Nahosemenné
skupina rostlin / From Wikipedia, the free encyclopedia
Nahosemenné rostliny (tradičně Gymnospermae, nově Acrogymnospermae) jsou tradičním označením pro skupinu semenných rostlin, do které patří cykasy, jinany a jehličnany včetně liánovců, jejich vnitřní skupiny. Pojmenovány jsou na základě rysu, kterým jsou charakteristické: vajíčko rostlin nahosemenných totiž (na rozdíl od vývojově pokročilejších rostlin krytosemenných) není ukryto v semeníku, ale volně leží na plodolistu, z něhož později vzniká podpůrná šupina. Jejich vydělení je odhadováno na dobu před více než 300 miliony let, do období karbonu v prvohorách.[1]
Nahosemenné rostliny | |
---|---|
Různí zástupci nahosemenných rostlin | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | nahosemenné (Acrogymnospermae) |
Podřazené taxony | |
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Moderní fylogenetické výzkumy chápou recentní nahosemenné (souhrnně označované nově jako Acrogymnospermae, z řeckého acro- – vrcholový)[2] jako monofyletickou sesterskou skupinu širšího kladu, z něhož se později odvětvují i krytosemenné; tomu odpovídá i pohled prezentovaný v tomto článku. Ve starších systémech naopak představovaly nahosemenné z evolučního hlediska mezistupně mezi kapraďorosty, pranahosemennými (Progymnospermae), kapraďosemennými (Pteridospermatophyta) a krytosemennými (Magnoliophyta) rostlinami. Je však zřejmé, že pokud by mezi nahosemenné rostliny byli nadále řazeni i fosilní zástupci, především z nesourodé skupiny kapraďosemenných, jednalo by se o parafyletický, tedy nepřirozený a nadále neudržitelný taxon.[3]
Stávající rostliny řazené mezi nahosemenné zahrnují několik větví vývojově značně izolovaných vzhledem k masivnímu vymírání jejich zástupců především na konci druhohor; jejich reliktnost a závislost podrobného studia na fosilním materiálu je příčinou jejich dosud ne zcela vyřešené, natož ustálené systematiky a taxonomie. Zahrnují zhruba 800–1000 druhů rostlin v 83 rodech a 12–14 čeledích (pro srovnání, krytosemenných je udáváno až 300 000 druhů).[4] Rozšířeny jsou kosmopolitně na obou polokoulích, od chladných oblastí až do tropů. V současnosti mají borovicotvaré dominantní postavení v mírném podnebném pásu a v horských oblastech, cykasotvaré rostou v tropických oblastech všech světadílů, jinanotvaré přežily pouze v jednom druhu v Číně a liánovcotvaré se vyskytují v tropických a subtropických oblastech Starého i Nového světa.[5]