Orangutan
rod hominidů / From Wikipedia, the free encyclopedia
Orangutan (Pongo) je rod hominida žijící na ostrovech Borneo a Sumatra. Vytvořil zde tři druhy: orangutana sumaterského (Pongo abelii), orangutana tapanulijského (Pongo tapanuliensis)[1][2] a orangutana bornejského (Pongo pygmaeus), u něhož byly navíc zjištěny tři poddruhy. Samice orangutanů obvykle měří na výšku okolo 115 cm a váží v průměru 37 kg. Samci dosahují velikosti asi 136 cm a hmotnosti 75 kg. Tělo pokrývá dlouhá červenohnědá srst (u orangutana sumaterského je řidší), kůže má šedočerné zbarvení. Orangutan má výrazný obličej, který z velké části nepokrývá srst, ale samcům se na něm může vyvinout knír.
Orangutan | |
---|---|
Orangutan sumaterský (Pongo abelii) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | savci (Mammalia) |
Řád | primáti (Primates) |
Čeleď | hominidé (Hominidae) |
Podčeleď | orangutani (Ponginae) |
Rod | orangutan (Pongo) Lacépède, 1799 |
Druhy | |
| |
Sesterská skupina | |
Gigantopithecus | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Orangutani žijí více samotářský život než ostatní velcí lidoopi. Většina sociálních vazeb je mezi samicemi a jejich potomky, dospělí samci jsou solitéry. Den tráví získáváním potravy (65 až 90 % stravy tvoří ovoce), odpočinkem a přemisťováním se na jiná území. Den začínají krmením po dobu dvou až tří hodin, během poledne odpočívají, v pozdních odpoledních hodinách se přesouvají na jiná stanoviště. Večer si začnou připravovat hnízda na noc.
Samice nejčastěji rodí jedno mládě, někdy i dvojčata; za život odchová maximálně čtyři potomky. Samci se do výchovy mláděte téměř nezapojují a většinu péče a socializaci provádí samice, která jej často vychovává se starším potomkem. První dva roky jsou mláďata na matce plně závislá, ta je s sebou nosí, krmí a spí s nimi v jednom hnízdě, přičemž první čtyři měsíce se mládě jen drží matčina břicha. Odstavena jsou ve čtyřech letech. V divočině i v zajetí se orangutani mohou dožít více než 30 let.
Mezinárodní svaz ochrany přírody považuje všechny tři druhy za kriticky ohrožené. Nebezpečí představuje ztráta přirozeného prostředí a také lov. Lidoop má své místo i v kultuře. Například některé lidové příběhy pojednávají o orangutanech, kteří s lidmi kopulují a unáší je; známy jsou i příběhy, ve kterých jsou muži svedeni samicemi orangutanů.[3][4] Podle lidí žijících v centrálním Borneu přináší smůlu podívat se orangutanovi do obličeje tváří v tvář.