Oxid hlinitý
chemická sloučenina / From Wikipedia, the free encyclopedia
Oxid hlinitý (Al2O3) je krystalická látka, obvykle bílé barvy, která vzniká při spalování hliníku nebo dehydratací hydroxidu hlinitého. Oxid hlinitý se v přírodě vyskytuje jako velmi tvrdý nerost korund. Odrůdy korundu jsou smirek a drahé kameny – modrý safír a červený rubín. Surovinou pro výrobu oxidu hlinitého je bauxit. Jedná se o tepelně velmi odolnou sloučeninu, která má ovšem amfoterní povahu. Díky svojí netoxicitě se využívá jako plnivo do látek denní potřeby, slouží jako katalyzátor, díky vysoké tvrdosti se používá jako abrazivo a hlavně je meziproduktem při výrobě hliníku z bauxitu.
Stručná fakta Obecné, Systematický název ...
Oxid hlinitý | |
---|---|
Obecné | |
Systematický název | Oxid hlinitý |
Triviální název | Alumina |
Anglický název | Aluminium oxide |
Německý název | Aluminiumoxid |
Sumární vzorec | Al2O3 |
Vzhled | Bílý krystalický prášek |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 1344-28-1 |
PubChem | 9989226 |
Číslo RTECS | BD120000 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 101,961 g/mol 119,976 g/mol (monohydrát) 156,007 g/mol (trihydrát) |
Teplota tání | 2 045 °C (α) 2 072 °C (β) |
Teplota varu | 2 980 °C (α) |
Teplota změny krystalové modifikace | 1 000 °C (γ → α) |
Hustota | 4,022 g/cm3 (α) 3,30 g/cm3 (β) 3,4–3,9 g/cm3 (γ) 3,01–3,06 g/cm3 (boehmit) 3,3–3,5 g/cm3 (diaspor) 2,38–2,42 g/cm3 (gibbsit) |
Dynamický viskozitní koeficient | 58,4 cP (α, 2 052 °C) 38,8 cP (α, 2 152 °C) 29,5 cP (α, 2 252 °C) |
Index lomu | Modifikace α nDř=1,769 5 nDm=1,761 5 Modifikace β nDa=1,677 nDc=1,64 Modifikace γ nD=1,69–1,70 Boehmit nDa=1,645 nDb=1,655 nDc=1,66 Diaspor nDa=1,69 nDb=1,715 nDc=1,74 Gibbsit nDa=1,577 nDb=1,577 nDc=1,595 |
Tvrdost | 9 (α) 3,5–4 (boehmit) 6,5–7 (diaspor) 2,5–3,5 (gibbsit) |
Rozpustnost ve vodě | 9,8×10−5 g/100 ml (α) |
Relativní permitivita εr | 12,6 (α) |
Měrná magnetická susceptibilita | −4,40×10−6 cm3g−1 (α) |
Povrchové napětí | 690 mN/m (α, 2 050 °C) |
Struktura | |
Krystalová struktura | Trigonální (α) Šesterečná (β) Krychlová (γ) Bazálně centrovaná kosočtverečná (boehmit) Kosočtverečná (diaspor) Jednoklonná (gibbsit) |
Hrana krystalové mřížky | Modifikace α a= 513 pm α= 55°20´ nebo a= 475,9 pm c= 1 289,9 pm Modifikace β a= 560 pm c= 2 241,4 pm Modifikace γ a= 791 pm Boehmit a= 286,8 pm b= 1 222,7 pm c= 370,0 pm Diaspor a= 440,1 pm b= 942,1 pm c= 284,5 pm Gibbsit a= 991,9 pm b= 507,05 pm c= 864,12 pm β= 94°34´ |
Termodynamické vlastnosti | |
Standardní slučovací entalpie ΔHf° | −1 676 kJ/mol (α) −1 653 kJ/mol (γ) −1 976 kJ/mol (boehmit) −2 001 kJ/mol (diaspor) −2 564 kJ/mol (gibbsit) |
Entalpie tání ΔHt | 1 067 J/g (α) 1 110 J/g (β) |
Standardní molární entropie S° | 50,94 J K−1 mol−1 (α) 96,91 J K−1 mol−1 (boehmit) 70,58 J K−1 mol−1 (diaspor) 140,3 J K−1 mol−1 (gibbsit) |
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | −1 583 kJ/mol (α) −1 826 kJ/mol (boehmit) −1 842 kJ/mol (diaspor) −2 288 kJ/mol (gibbsit) |
Izobarické měrné teplo cp | 0,775 5 J K−1 g−1 (α) 1,095 J K−1 g−1 (boehmit) 0,880 J K−1 g−1 (diaspor) 1,194 J K−1 g−1 (gibbsit) |
Bezpečnost | |
R-věty | žádné nejsou |
S-věty | S22 |
NFPA 704 | 0
1
0
|
Teplota vznícení | nehořlavý |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zavřít