Peroxid vodíku
chemická sloučenina / From Wikipedia, the free encyclopedia
Peroxid vodíku (chemický vzorec H2O2) (triviálně, zastarale kysličník) je čirá namodralá kapalina o něco viskóznější než voda. Má silné oxidační, ale i redukční vlastnosti a často se používá jako dezinfekce (3% vodný roztok). Rovněž se často využívají jeho bělicí účinky při odbarvování vlasů, v ponorkách je částí pohonného média torpéd. Během druhé světové války byl používán jako raketové palivo ať už samostatně jako jednosložkové palivo, tj. katalytickým rozkladem na paroplyn (nejznámější motory Hellmutha Waltera, popřípadě z pozdější doby „raketový pás – rocket belt“ z bondovek), nebo ve spojení s ethanolem (lihem), hydrazinem nebo petrolejem (kerosenem). Při použití s hydrazinhydrátem má samozápalné účinky – tj. při smísení obou látek dojde k okamžitému samovznícení.[zdroj?]
Peroxid vodíku | |
---|---|
Obecné | |
Systematický název | dihydrogen dioxid |
Triviální název | peroxid vodíku |
Ostatní názvy | hydrogen peroxid, perhydrol, kysličník, dioxidan |
Latinský název | hydrogenium peroxydatum, hydrogenii peroxidum |
Anglický název | Hydrogen peroxide |
Německý název | Wasserstoffperoxid |
Funkční vzorec | HOOH |
Sumární vzorec | H2O2 |
Vzhled | namodralá kapalina (v roztoku bezbarvá) |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 7722-84-1 |
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 231-765-0 |
PubChem | 784 |
UN kód | 2015 (rozt. nad 60 %) 2014 (rozt. 20–60 %) 2984 (rozt. 8–20 %) |
Číslo RTECS | MX0900000 (rozt. nad 90 %) MX0887000 (rozt. nad 30%) |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 34,0147 g/mol |
Teplota tání | −0,43 °C |
Teplota varu | 150,2 °C |
Hustota | 1,463 g/cm³ |
Dynamický viskozitní koeficient | 1,245 cP (20 °C) |
Index lomu | 1,34 |
Disociační konstanta pKa | 11,62[1] |
Rozpustnost ve vodě | neomezeně mísitelný |
Struktura | |
Tvar molekuly | kovalentní vazby, speciální: tvar složeného papíru do úhlu 97° |
Dipólový moment | 2.26 D |
Termodynamické vlastnosti | |
Standardní slučovací entalpie ΔHf° | −4,007 kJ/g |
Měrné teplo | 1,267 J/g K (plyn) 2,619 J/g K (kapalina) |
Bezpečnost | |
[2] Nebezpečí[2] | |
H-věty | H271 H332 H302 H314 |
R-věty | R5 R8 R20/22 R35 |
S-věty | (S1/2) S17 S26 S28 S36/37/39 S45 |
NFPA 704 | 0
3
1
OX
|
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Po válce se od použití peroxidu jako okysličovadla až na pár výjimek (Black Arrow) ustoupilo a místo toho se používá oxid dusičitý, který je ovšem prudce jedovatý. Naproti tomu katalytický rozklad peroxidu na paroplyn se jako pomocný zdroj v raketové technice používá od A4 (známější jako V-2) až po RD 107/108, což jsou hlavní motory prvního a druhého stupně ruské rakety R-7, v současnosti známé ve své nejvýkonnější verzi jako Sojuz U.
V současnosti se uvažuje o návratu k peroxidu především z ekologických důvodů.
Peroxid vodíku je silnější kyselina než voda,[3] poskytuje soli hydrogenperoxidy (HO2)− a peroxidy (O2)2−