Rembrandtovo svícení
From Wikipedia, the free encyclopedia
Rembrandtovo svícení (nebo Rembrandtovské nasvícení[1]) je technika osvětlení, která se používá ve studiové portrétní fotografii a kinematografii.[2] Lze jej dosáhnout pomocí jednoho světla a odrazné desky[3], nebo dvou světel. Je to populární způsob svícení, protože je schopno vytvářet obrazy, které vypadají přirozeně a působivě s minimem vybavení. Rembrandtovo osvětlení je charakterizováno osvětleným trojúhelníkem pod okem subjektu na méně osvětlené straně obličeje.[2] Je pojmenováno podle nizozemského malíře Rembrandta, který tento typ osvětlení často používal.[3]