Romské příjmení
From Wikipedia, the free encyclopedia
Romská příjmení jsou příjmení, která nosí Romové. Pokud jde o Romy žijící v ČR, romská příjmení mají mnohdy svůj původ v maďarštině, kde jde o běžná příjmení rozšířená v celé maďarské populaci. Tato příjmení často vyjadřují řemeslo:
- Botoš – Botos (podešvář, švec)
- Lakatoš – Lakatos (kovotepec, zámečník)
- Mesároš – Meszaros (řezník)
- Polhoš – Polyhos (rolník)
- Rezmuves – Rézműves (mědikovec)
- Tancoš – Tánczos (tanečník)
… nebo národnost:
- Kerekeš – Kerekes (Řek) • Lendel – Lengyel (Polák) • Morvai (Moravan, Moravec)
- Németh (Němec) • Olász (Ital, Vlach) • Oláh (Rumun, Valach) • Oroš – Oros (Rus)
- Rác – Racz (Srb) • Taragoš – Taragos/Török (Turek) • Tóth (Slovák)
Do Uher, kde se na nějaký čas usadili, přišli Romové cca ve 14. století.[1] Do Evropy putovali již od 5. století ze severoindických států Rádžasthán a Paňdžáb.[2]
Nezanedbatelného počtu jsou i původní romská příjmení, např:
- Kakur (jelen či velký pes)
- Kavur (gâvur – bezvěrec (z pohledu muslimů))
- Kaleja (srdečný, odvážný)
- Tuleja (cizinec)
(Původ těchto příjmení leží v mnoha dalších jazycích: osmanštině, turečtině, tatarštině, perštině, srbochorvatštině, ugrofinštině, hindštině aj.)
Vedle toho existují i novodobá česká příjmení častá u Romů (ač jinak zastoupena v celé české populaci) – např. Hospodářský, Chromý, Pokuta. Mnohdy jde však o zcela obyčejná příjmení – např. Bartoš, Hlaváč, Novák, Novotný, Procházka, Růžička, Veselý. Je pravděpodobné, že někteří čeští Romové si změnili svá původní příjmení na obyčejnější, která nejsou viditelně romská.[3]
Malá část Romů má běžná německá příjmení (Tischer/Tišer – truhlář, Schenker – krčmář).
Tato rozličnost zdrojů původu romských příjmení někdy vede k tomu, že původní zdroj se stane nejasným. Např. příjmení Mizera, ač zřejmě z maď. Meszároš (řezník), lze vykládat i z maď. Megyer (Maďar) nebo turkického Mejer (pán),[4] a snad i jiným způsobem.