Rudomořský rift
rozšiřující se příkop mezi dvěma vzdalujícími se tektonickými deskami: Arabskou a Núbijskou (Africkou) / From Wikipedia, the free encyclopedia
Rudomořský rift nebo Rudomořská příkopová propadlina je rozšiřující se příkop mezi dvěma vzdalujícími se tektonickými deskami: Arabskou a Núbijskou (Africkou). Příkop je vyplněn Rudým mořem po celé délce od Suezského zálivu až po Adenský záliv. V prostoru Akabského zálivu na něj navazuje Levantský rift. Rudomořský příkop dosahuje hloubky přes 2300 m (proláklina Suakin). Po obou stranách je lemován horskými pásmy s nadmořskou výškou přesahující 2000 m; nejvyšší horou je Nabí Šu'ajb (3666 m) na Arabském poloostrově.
Rudomořský rift | |
---|---|
Nejvyšší bod | 3666 m n. m. (Nabí Šu'ajb) |
Délka | 2200 km |
Šířka | 350 km |
Nadřazená jednotka | Velká příkopová propadlina |
Sousední jednotky | Núbijská deska, Levantský rift, Arabská deska, Východoafrický rift |
Světadíl | Afrika, Asie |
Stát | Džibutsko Džibutsko Eritrea Eritrea Súdán Súdán Egypt Egypt Saúdská Arábie Saúdská Arábie Jemen Jemen |
Schematická mapa Rudomořského a Východoafrického riftu | |
Povodí | Rudé moře |
Souřadnice | 21° s. š., 38° v. d. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Součástí riftové zóny je ostrov Tajr, tvořený stejnojmenným čedičovým stratovulkánem severozápadně od průlivu Bab-al-Mandab, zhruba uprostřed mezi Jemenem a Eritreou. Sopka vybuchla 30. září 2007 po 124 letech spánku.
V Rudomořském příkopu byly objeveny první známé horké hydrotermální průduchy objevené na mořském dně. Od roku 1949 do 60. let 20. století zde průzkumníci opakovaně potvrdili solanku o teplotě 60° a bahno se stopami kovů. Horký roztok proudil z aktivního zlomu pod mořským dnem.[1]