Válka v Mali
From Wikipedia, the free encyclopedia
Válka v Mali či občanská válka v Mali je řada ozbrojených konfliktů, které začaly od ledna 2012 mezi severní a jižní částí Mali v Africe. Od 16. ledna 2012 začaly boje Tuaregů proti malijské vládě s cílem vytvořit si samostatný stát Azavad. Mali v roce 2013 požádala Francii o pomoc, čímž došlo k obsazení Azavadu. Přes mírovou dohodu v Alžírsku v roce 2015 boje pokračují.
Válka v Mali | ||||
---|---|---|---|---|
konflikt: Povstání v Maghrebu | ||||
Vývoj války v Mali v roce 2022 | ||||
Trvání | 16. leden 2012 – dosud | |||
Místo | severní část Mali | |||
Souřadnice | 12°39′ s. š., 8° z. d. | |||
Příčiny | politická nestabilita, náboženská nesnášenlivost i rasismus | |||
Výsledek | probíhající | |||
Strany | ||||
| ||||
Velitelé | ||||
| ||||
144 000 lidí prchlo do zahraničí; 230 000 lidí prchlo do jiné části své země | ||||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Při konfliktu byla zesílena aktivita Al-Káidy, která zprvu přispěla ke vzniku Azavadu a která už od začátku 21. století operuje v poušti Sahara. Naopak na jihovýchodě Mali na hranicích s Burkinou Faso a Nigerem působí Islámský stát, který začátkem 20. let 21. století zaznamenal velký úspěch v získání sféry vlivu, a to i v Nigeru a Burkina Fasu. Byť mají obě teroristické skupiny stejné nepřátele a byl kvůli nim navýšen počet mezinárodních sil, tak si konkurují a válčí spolu. Al-Káida je brána za umírněnou a Islámský stát za extremistickou organizaci.
Počet islamistů se odhaduje řádově na několik stovek až tisíc bojovníků. Sféra vlivu teroristických skupin se rozšiřuje, nicméně stále nemají plně pod kontrolou téměř žádné území. V Mali stále[kdy?] působí přes pět tisíc francouzských vojáků a stovky dalších z celého světa, avšak francouzský prezident Emmanuel Macron dlouhodobě sděluje, že se Francie hodlá stáhnout.