Východní Alpy
geomorfologická provincie Alp / From Wikipedia, the free encyclopedia
Východní Alpy (německy Ostalpen, rétorománsky Alps da l'ost, italsky Alpi Orientali, slovinsky Vzhodne Alpe) jsou jednou ze dvou geomorfologických provincií Alp. Za hranici mezi Západními a Východními Alpami se považuje linie od Bodamského jezera k údolí Rýna na východě Švýcarska, dále k průsmyku Splügen (údolí Valle Spluga) a dále na jih k jezeru Como.[1][2] Východní Alpy se rozkládají na většině území Rakouska a Lichtenštejnska, v severovýchodní části Itálie, ve východní části Švýcarska, na jihovýchodě Německa a ve značné části Slovinska. Východní okraj Východní Alp tvoří Vídeňský les a Vídeňská pánev, které oddělují Alpy od Karpat.
Ostalpen Alps da l'ost Alpi Orientali Vzhodne Alpe | |
---|---|
Piz Bernina | |
Nejvyšší bod | 4 049 m n. m. (Piz Bernina) |
Nadřazená jednotka | Alpy |
Sousední jednotky | Západní Alpy, Alpenvorland, Západní Karpaty, Panonská pánev, Dinárské hory |
Podřazené jednotky | Severní vápencové Alpy, Centrální krystalické Alpy, Jižní vápencové Alpy |
Světadíl | Evropa |
Stát | Německo Německo Švýcarsko Švýcarsko Lichtenštejnsko Lichtenštejnsko Rakousko Rakousko Itálie Itálie Slovinsko Slovinsko |
Povodí | Rýn, Dunaj, Pád |
Souřadnice | 47° s. š., 12° v. d. |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Nejvyšší horou a jedinou čtyřtisícovkou Východních Alp je Piz Bernina (4 049 m) na hranicích Švýcarska a Itálie. Druhý nejvyšší je jihotyrolský Ortler (3 905 m) a třetí nejvyšší je Großglockner v pohoří Vysoké Taury (3 798 m).