Vřešťan pláštíkový
druh primáta / From Wikipedia, the free encyclopedia
Vřešťan pláštíkový (Alouatta palliata) je primát z čeledi chápanovití (Atelidae) a rodu vřešťan (Alouatta) žijící v deštných lesích Střední a Jižní Ameriky od Mexika až po západní svahy And. Druh popsal John Edward Gray roku 1849.
Vřešťan pláštíkový | |
---|---|
Vřešťan pláštíkový | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
zranitelný[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | savci (Mammalia) |
Nadřád | placentálové (Placentalia) |
Řád | primáti (Primates) |
Podřád | Haplorhini |
Infrařád | opice (Simiiformes) |
Oddělení | ploskonosí (Platyrrhini) |
Čeleď | chápanovití (Atelidae) |
Rod | vřešťan (Alouatta) |
Binomické jméno | |
Alouatta palliata (Gray, 1849) | |
Rozšíření vřešťana pláštíkového (modře) | |
Synonyma | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vřešťani jsou velké a zavalité opice, vyznačují se černým zbarvením, avšak většina opic má navíc dlouhou žlutou nebo hnědou srst, jež roste po stranách těla. Hlavní složku potravy tvoří listí. Vzhledem k tomu, že jsou listy těžko stravitelné a dodají tělu pouze málo energie, vřešťani většinu dne tráví odpočinkem a spánkem. Teritorium si samci vymezují hlasitým křikem, který dovedou vydávat díky zvětšené jazylce, vynaloží tak málo energie. Tlupa vřešťanů může mít až čtyřicet jedinců, avšak obvykle je menší.
Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) hodnotí vřešťana pláštíkového od roku 2020 jako zranitelný druh, s poklesem populací o 30 a více % v průběhu minulých 30 let. Primární hrozbu představuje odlesňování společně s lovem.