William Garrow
britský obhájce, politik a soudce / From Wikipedia, the free encyclopedia
Sir William Garrow (13. dubna 1760 – 24. září 1840) byl britský obhájce, politik a soudce, známý pro nepřímou reformu advokátního systému, kdy pomohl do porotního soudního systému zavést zvykové právo, používané v mnoha zemích v té době. Pronesl větu: „Nevinen, pokud není prokázána vina.”, která zajišťovala obviněnému, že důkazy proti němu budou řádně u soudu přezkoumány.
William Garrow | |
---|---|
Podobizna Williama Garrowa z roku 1810 | |
Narození | 13. dubna 1760 Monken Hadley |
Úmrtí | 24. září 1840 (ve věku 80 let) Ramsgate |
Povolání | soudce, politik a barrister |
Ocenění | společník Královské společnosti Knight Bachelor |
Politická strana | Whigové |
Choť | Sarah Dore (od 1793)[1] |
Děti | David William Garrow[2] Eliza Sophia Garrow[2] |
Rodiče | David Garrow[2] a Sarah Lowndes[2] |
Funkce | Solicitor General for England and Wales (1812–1813) Attorney General for England and Wales (1813–1817) Člen 5. Parlamentu Spojeného království člen 2. parlamentu Spojeného království člen britské Soukromé rady … více na Wikidatech |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Narodil se knězi a jeho ženě v Monken Hadley. Vzdělával se v otcově škole v Middlesexu, potom u Thomase Southouse, právního zástupce v Cheapside. To vedlo ke studiu u pana Cromptona, zvláštního právního zástupce. Jako horlivý student práva často pozoroval případy v Old Bailey, v důsledku toho mu Crompton doporučil, aby se stal advokátem. Garrow vstoupil do Lincoln's Inn v listopadu 1778, a byl jmenovaný advokátem dne 27. listopadu 1783. Rychle se stal uznávaným trestním obhájcem, a v únoru 1793 z něho vláda učinila královského rádce v případech týkajících se zrady a těžkých zločinů. V roce 1805 byl zvolen do parlamentu za okres Gatton, tzv „rotten borough” (hrabství s malým počtem voličů). V roce 1812 se stal prokurátorem a o rok později generálním prokurátorem pro Anglii a Wales. Ačkoli nebyl v Parlamentu šťastný – vrátil se jen z politických důvodů – Garrow vystupoval jako jeden z hlavních mluvčích Whigů. Pokoušel se zastavit trestně právní reformu prováděnou jako kampaň pro Samuela Romillyho a také se pokoušel o přijetí legislativy, která by odsoudila týrání zvířat. V roce 1817 se Garrow stal baronem státní pokladnice a Seržantem práva (Serjeant-at-Law) (starý právní řád), byl nucený rezignovat na post v parlamentě a následujících 15 let strávil jako soudce. V obchodních případech státní pokladnice nebyl příliš úspěšný, ale dosáhl skvělých výsledků, když na soudním zasedání využil znalosti trestního práva z doby svého působení jako obhájce. Po rezignaci 1832 byl vládou na znak úcty jmenován za člena státní rady. Zemřel 24. září 1840. Po většinu 19. a 20. století byla jeho práce v mezi zástupci akademického světa zapomenuta a znovu se zvedl zájem, až když John Beattie napsal článek „Garrow pro obhajobu“ v History Today.
Garrow se proslavil hlavně metodou obhajoby klientů v trestním právu. Pomohl zavést do praxe ve Spojeném království, Spojených státech a dalších bývalých Britských koloniích moderní agresivní systém křížového výslechu svědků. Garrow je též známy způsobem dokazování, který vedl k pravidlu přímých důkazů. Jeho práce byla nedávno citovaná na nejvyšším soudě Kanady (1982) a na Irském trestním odvolacím soudě (2006). V roce 2009 vysílala BBC One Garrowův zákon, čtyřdílné fiktivní drama o Garrowových počátcích u Old Bailey. Druhá série byla puštěna do étéru koncem roku 2010. V listopadu 2011 začala třetí série.