Údolí králů
starověké pohřebiště v Egyptě / From Wikipedia, the free encyclopedia
Údolí králů[1] (arabsky وادي الملوك, Vádí el-Mulúk) je místo nacházející se v Egyptě, které v dobách starověkého Egypta sloužilo jako pohřebiště faraonů a mocných šlechticů. Údolí bylo využíváno od 16. do 11. století před naším letopočtem za vlády panovníků 18., 19. a 20. dynastie (Nová říše)[2] Údolí králů, které je rovněž Araby nazýváno Bibán el-Mulúk, „Brány králů“, leží nedaleko Luxoru.V hluboké severozápadně orientované rozsedlině ve vápencovém masivu Libyjského pohoří na západním břehu řeky Nil, v samotném srdci thébské nekropole.[3] Údolí je rozděleno na dvě části – západní se nazývá Západní údolí nebo také Údolí opic a obsahuje čtyři hrobky, z nichž dvě jsou královské a patří faraonům Amenhotepovi II. a Ajemu. Ve Východním údolí se nachází zbylých 61 hrobek, přičemž poslední dvě byly objeveny v roce 2008.[4]
V Údolí králů se nacházelo hlavní pohřebiště vládců a své místo posledního odpočinku zde nalezli i mnozí významní šlechtici. Královské hrobky jsou vyzdobeny výjevy z egyptské mytologie. Skoro všechny hrobky byly vykradeny již ve starověku, avšak i v současnosti dávají jasnou představu o bohatství a moci tehdejších vládců. Archeologické a egyptologické výzkumy zde započaly na konci 18. století a probíhají dodnes. Mezi širokou veřejností se pohřebiště stalo známé díky objevu KV62 Tutanchamonovy hrobky.[5] V roce 1979 se Údolí králů společně se zbytkem thébské nekropole zařadilo na seznam světového dědictví UNESCO.[6]