Čečensko
podkavkazská země, ruská autonomní republika / From Wikipedia, the free encyclopedia
Čečensko, někdy také Čečna, plným názvem Čečenská republika (rusky Чеченская Республика, čečensky Нохчийн Республика), je autonomní republika Ruské federace na severním Kavkaze o rozloze cca 16 tisíc km2. Hraničí s ruskými republikami Dagestánem na východě, Ingušskem na západě a na severu se Stavropolským krajem. Na jihu sousedí s Gruzií.
Čečenská republika Чеченская республика Нохчийн Республика | |
---|---|
Vstup do areálu mešity Achmata Kadyrova „Srdce Čečenska“ v hlavním městě Grozném | |
Hymna: Píseň národní radosti | |
Geografie | |
Hlavní město | Groznyj |
Souřadnice | 43°24′ s. š., 45°43′ v. d. |
Rozloha | 16 165 km² |
Časové pásmo | UTC+3[1] |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 1 492 992 (2021) |
Hustota zalidnění | 92,4 obyv./km² |
Jazyk | ruština, čečenština |
Národnostní složení | Rusové, Čečenci |
Náboženství | 95 % islám, pravoslaví |
Správa regionu | |
Stát | Rusko Rusko |
Nadřazený celek | Rusko Rusko |
Druh celku | republika Ruské federace |
Podřízené celky | 15 rajónů |
Vznik | 9. ledna 1993 |
Hlava | Ramzan Kadyrov |
Mezinárodní identifikace | |
ISO 3166-2 | RU-CE |
Označení vozidel | 20 a 95 |
Oficiální web | chechnya |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přes vyhlášení samostatnosti v roce 1991 zatím žádný stát neuznal nezávislost Čečenska. Jediný stát, který do roku 2001 uznával Čečensko jako samostatný stát, byl Afghánistán pod vládou Tálibánu.
V době rozpadu SSSR vyhlásila skupina čečenských představitelů samostatnost republiky, která trvala od roku 1991 do 1994.[2][3][4]
V roce 1992 odmítlo Čečensko spolu s Tatarstánem podepsat přidružovací smlouvu s Ruskou federací, což Rusko neuznalo. V roce 1994 zahájily proruské vojenské skupiny válku, která měla za cíl ovládnout Čečensko. Válka skončila v roce 1996 vítězstvím povstalců. Další pokus o ovládnutí Čečenska Rusko zahájilo v roce 1999. Rusku se sice podařilo Čečensko politicky ovládnout, ale boje pokračovaly až do dubna 2009. Od roku 2007 vládne republice Ramzan Kadyrov, který má podporu ruského prezidenta Vladimira Putina. Kadyrovovi se podařilo situaci v republice stabilizovat a obnovit ekonomický růst.