Římská republika
historický státní útvar (509 př. n. l.–27 př. n. l.) / From Wikipedia, the free encyclopedia
Římská republika (latinsky Res Publica Romana), podle latinského názvu též nazývána jako Římská res publica, na mincích psána jako Roma, bylo období antického Říma mezi římským královstvím a císařstvím, kdy byl stát republikou a nikoli monarchií. Tradičně se datuje od roku 509 př. n. l., kdy byl vyhnán poslední pololegendární římský král Tarquinius Superbus, do roku 27 př. n. l., v němž se moci chopil Octavianus Augustus jako první císař.
Římská republika Res Publica Romana (la) Senatus Populusque Romanus (la)
| |||||||
Geografie
| |||||||
Rozloha |
10 000 km² (326 př. n. l.) 360 000 km² (200 př. n. l.) 800 000 km² (146 př. n. l.) 1 200 000 km² (100 př. n. l.) 1 950 000 km² (50 př. n. l.) | ||||||
Obyvatelstvo | |||||||
Národnostní složení |
|||||||
latina (úřední, oficiální), různé etnické jazyky – etruština, řečtina, osko-umbrijština, venetština, ligurština, raetština, paleo-sardinština, sikelština, hebrejština, aramejština, syrština, punština, berberština, ilyrština, iberština, lusitánština, keltiberština, galština, galicijština, akvitánština aj. | |||||||
římský polyteismus ovlivňovaný polyteismy jiných národů – etruským, řeckým, samnitským, keltským (galo-římský synkretismus), punským atd., antické mysterijní kulty, orfismus, stoicismus, kynismus | |||||||
Státní útvar | |||||||
konstituční republika | |||||||
Státní útvary a území | |||||||
Během pěti století republiky se z lokálního apeninského etnika stali Římané hegemony Středomoří. V mnoha válkách mj. porazili Kartágo (punské války), podmanili si starověké Řeky, od nichž převzali mnoho pro svou kulturu, a ukončili třítisíciletou historii starověkého Egypta. V pozdním období se republika zmítala vnitřními krizemi, provázenými občanskými válkami a vzestupem vůdčích osobností. Moc imperátora Julia Caesara (zavražděn 44 př. n. l.) nabyla rysů autokracie, ale teprve po ovládnutí republiky jeho adoptivním synem Oktaviánem byla dokončena přeměna na impérium.