Alžběta Rumunská
princezna rumunská, královna řecká / From Wikipedia, the free encyclopedia
Alžběta Rumunská (Alžběta Šarlota Josefína Alexandra Viktorie; 12. října 1894, Sinaia – 14. listopadu 1956, Cannes) byla rumunskou princeznou a členkou hohenzollernsko-sigmaringenské dynastie a v letech 1922–1924 sňatkem řeckou královnou.
Alžběta Rumunská | |
---|---|
řecká královna | |
Alžběta Rumunská, Philip de László, 1925 | |
Úplné jméno | Alžběta Šarlota Josefína Alexandra Viktorie |
Narození | 12. října 1894 Zámek Peleș, Sinaia, Rumunské království |
Úmrtí | 14. listopadu 1956 Villa Rose Alba, Cannes, Francie |
Pohřbena | Kostel Hedinger, Sigmaringen, Bádensko-Württembersko |
Sňatek | 27. února 1921 |
Manžel | Jiří II. Řecký |
Dynastie | Hohenzollern-Sigmaringen |
Otec | Ferdinand I. Rumunský |
Matka | Marie Edinburská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vychovávána byla svým prastrýcem krále Karla I. Rumunského a jeho manželky královny Alžběty; princezna byla introvertní a sociálně izolovaná. V roce 1921 se provdala za prince Jiřího, dědice řeckého trůnu, k němuž necítila žádnou vášeň a po první světové válce prošla politickými nepokoji ve své nové zemi. Když se její manžel stal v roce 1922 řeckým králem jako Jiří II. Řecký, Alžběta se podílela na pomoci uprchlíkům, kteří dorazili do Athén po katastrofě řecko-turecké války. Vzestup revolučního klimatu se ale podepsal na jejím zdraví a s velkou úlevou opustila v prosinci 1923 s manželem Řecké království. Pár se usadil v Bukurešti a král byl 25. března 1924 sesazen.
V Rumunsku se vztah Alžběty a Jiřího zhoršil a manželé se v roce 1935 rozvedli. Princezna, která si byla velmi blízká se svým bratrem Karlem II. Rumunským, nashromáždila významné jmění, částečně díky finančním radám, které jí dal její milenec, bankéř Alexandru Scanavi. Po smrti své matky královny Marie v roce 1938 a sesazení bratra v roce 1940 z trůnu, se Alžběta stala první dámou Rumunska. Po druhé světové válce navázala kontakty s komunistickou stranou Rumunska a otevřeně se spikla proti svému synovci, mladému králi Michalovi I., čímž si od něj vysloužila přezdívku „Rudá teta“. Její komunistické vazby však nezabránily tomu, aby byla vyhoštěna ze země, když byla v roce 1947 vyhlášena Rumunská socialistická republika. Vyhnaná princezna se přestěhovala do Švýcarska a následně do Cannes v jižní Francii. Měla romantický vztah s Marcem Favratem, rádoby umělcem o téměř třicet let mladším, kterého nakonec těsně před svou smrtí v roce 1956 adoptovala.[1]