cover image

Francie

stát v západní Evropě / From Wikipedia, the free encyclopedia

Francie (francouzsky France [fʀɑ̃s]), plným názvem Francouzská republika (francouzsky République française [ʀepyblik fʀɑ̃sɛːz]) je stát nacházející se především v západní Evropě. Její součástí jsou také zámořské oblasti a území v Americe a v Atlantickém, Tichém a Indickém oceánu,[p. 3] díky čemuž má jednu z největších nesouvislých výlučných ekonomických zón na světě. Metropolitní Francie sousedí na severu s Belgií a Lucemburskem, na severovýchodě s Německem, na východě se Švýcarskem, na jihovýchodě s Itálií a Monakem, na jihu s Andorrou a Španělskem a na severozápadě má námořní hranici se Spojeným královstvím. Jeho metropolitní oblast se rozkládá od Rýna po Atlantský oceán a od Středozemního moře po Lamanšský průliv a Severní moře; k zámořským územím patří Francouzská Guyana v Jižní Americe, Saint Pierre a Miquelon v severním Atlantiku, Francouzské Antly a mnoho ostrovů v Oceánii a Indickém oceánu. Jejích osmnáct integrálních regionů (z toho pět zámořských) se rozkládá na celkové ploše 643 801 km2 a žije v ní 68 milionů obyvatel.[1][2] Francie je unitární poloprezidentská republika s hlavním městem Paříží, která je největším městem a hlavním kulturním a obchodním centrem země; mezi další významné městské oblasti patří Marseille, Lyon, Toulouse, Lille, Bordeaux, Štrasburk a Nice.

Quick facts: Francouzská republika République française, ...
Francouzská republika
République française
vlajka Francie
vlajka
znak Francie
znak
Hymna
Marseillaise
Motto
Liberté, Égalité, Fraternité
(svoboda, rovnost, bratrství)
Geografie

Poloha Francie
Poloha Francie

Hlavní městoPaříž
Rozloha643 801 km² (42. na světě)
z toho 0,86 % vodní plochy
Nejvyšší bodMont Blanc (4 810 m n. m.)
Časové pásmo+1
Poloha
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel68 042 591 (20. na světě, 2023)
Hustota zalidnění121 ob. / km² (89. na světě)
HDI 0,903 (velmi vysoký) (28. na světě, 2021)
Jazykfrancouzština (úřední), bretonština, korsičtina, baskičtina
Národnostní složeníFrancouzi, Portugalci, Italové, Španělé, aj.
Náboženstvíúdaje z roku 2021:
50 % římskokatolické,
33 % bez vyznání,
4 % islámské,
2 % buddhismus
2 % ostatní
9 % bez odpovědi
Státní útvar
Státní zřízenípoloprezidentská republika
Vznik4. září 1870 (vyhlášení Třetí republiky)
PrezidentEmmanuel Macron
Předseda vládyGabriel Attal
MěnaEuro[p. 1] (EUR)
HDP/obyv. (PPP)46 315 USD (23. na světě, 2023)
Giniho koeficient29,3 (2020)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1250 FRA FR
MPZF
Telefonní předvolba+33
Národní TLD.fr [p. 2]
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Close

Metropolitní Francii osídlily v době železné keltské kmeny známé jako Galové, než Starověký Řím v roce 51 př. n. l. oblast anektoval, což vedlo ke vzniku svébytné galsko-římské kultury. V raném středověku vytvořili germánští Frankové Franskou říši, které se stalo jádrem karolinské říše. Verdunská smlouva z roku 843 rozdělila říši a Západofranská říše se v roce 987 stala Francouzským královstvím. Ve vrcholném středověku byla Francie mocným, ale decentralizovaným feudálním královstvím, od poloviny 14. do poloviny 15. století však byla ponořena do dynastického konfliktu s Anglií známého jako stoletá válka. V 16. století v období francouzské renesance došlo k rozkvětu kultury a vzestupu francouzské koloniální říše.[3] Vnitřně Francii dominoval konflikt s habsburským rodem a francouzské náboženské války mezi katolíky a hugenoty. Francie byla úspěšná ve třicetileté válce a za vlády Ludvíka XIV. dále posílila svůj vliv.[4]

Francouzská revoluce v roce 1789 svrhla starý režim a přijala Deklaraci práv člověka, která dodnes vyjadřuje její národní ideály. Francie dosáhla svého politického a vojenského vrcholu na počátku 19. století za Napoleona Bonaparta, který si podmanil část kontinentální Evropy a založil První francouzské císařství. Francouzské revoluční války a napoleonské války významně ovlivnily běh evropských dějin. Rozpad císařství zahájil období relativního úpadku, v němž Francie prožila bouřlivé střídání vlád až do vzniku Třetí republiky během prusko-francouzské války v roce 1870. V následujících desetiletích nastalo období hospodářské prosperity a kulturního a vědeckého rozkvětu známé jako Belle Époque. Francie byla jedním z hlavních účastníků první světové války, z níž vyšla vítězně za cenu velkých lidských a hospodářských ztrát. Ve druhé světové válce patřila mezi spojenecké mocnosti, ale v roce 1940 kapitulovala a byla okupována Osou. Po jejím osvobození v roce 1944 vznikla krátce trvající Čtvrtá republika, která později zanikla v důsledku porážky v alžírské válce. Současnou Pátou republiku založil v roce 1958 Charles de Gaulle. Alžírsko a většina francouzských kolonií se v 60. letech 20. století osamostatnily, přičemž většina z nich si zachovala úzké hospodářské a vojenské vazby na Francii.

Francie je vyspělou zemí s celosvětově vysokým nominálním příjmem na obyvatele a její vyspělá ekonomika patří k největším na světě. Francie si po staletí udržuje status světového centra umění, vědy a filozofie. Nachází se zde třetí největší počet památek světového dědictví UNESCO a je přední světovou turistickou destinací, kterou v roce 2018 navštívilo více než 89 milionů zahraničních návštěvníků.[5] Je velmocí ve světovém dění,[6] patří mezi pět stálých členů Rady bezpečnosti OSN a je oficiálním státem disponujícím jadernými zbraněmi. Francie je zakládajícím a vedoucím členem Evropské unie a eurozóny[7] a také klíčovým členem skupiny G7, Severoatlantické aliance, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a Frankofonie.

Oops something went wrong: