český šlechtic, právník a velkostatkář From Wikipedia, the free encyclopedia
JUDr. Alain von Rohan (26. července 1893 Sychrov – 2. září 1976 Vídeň), celým jménem Alain Anton Joseph Adolf Ignaz Maria de Rohan-Guémenée byl český aristokrat a právník. Od roku 1914 (kdy zemřel jeho otec) byl hlavou rodu Rohanů.
Alain von Rohan | |
---|---|
Erb rodu Rohanů-Rochefort | |
Hlava rodu Rohanů | |
Ve funkci: 23. února 1914 – 2. září 1976 | |
Předchůdce | Alain Benjamin Rohan |
Nástupce | Karl Alain Rohan |
Stranická příslušnost | |
Členství | Národně socialistická německá dělnická strana |
Narození | 26. července 1893 Sychrov, České království Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 2. září 1976 (ve věku 83 let) Vídeň Rakousko |
Místo pohřbení | Hietzingský hřbitov |
Choť | (1921) Margarethe von Schönburg-Hartenstein (1921–1976) |
Rodiče | Alain Benjamin Arthur von Rohan (1853–1914) Johanna von Auersperg (1860–1922) |
Děti | Markéta Rohan-Kotulinská Marie-Jeanne Rohanová Mabile Tereza Rohanová Adléta Michaela Rohanová Gabriela Karolína Rohanová Alieta Františka Rohanová Joselina Bertha Rohanová |
Příbuzní | Karl Anton Rohan, Bertha Rohanová, Princess Gabriele de Rohan, Johana Marie z Rohanu a Marie Anna Antonie z Rohanu (sourozenci) Luisa Kotulinská z Kotulína[1] a Markéta Jarmila Kotulinská z Kotulína[1] (vnoučata) |
Alma mater | Právnická fakulta Univerzity Karlovy (1913–1919) |
Profese | velkostatkář, právník a politik |
Ocenění | rytíř Řádu zlatého rouna (1975) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Alain von Rohan byl vlastníkem zámku v Sychrově do roku 1945. Po 2. světové válce byl však majetek Rohanů zabaven na základě Benešových dekretů (Alain se ve třicátých letech přihlásil k německému občanství). Zámek se stal následně státním majetkem. Po revoluci se zeť, Pierre Naquet, kterého stanovil za jediného dědice s dodatkem, že ten následně rozdělí dědictví i mezi ostatní, se pokusil o navrácení majetku, ale neúspěšně.[zdroj?]
Jeho otec byl Alain Benjamin Arthur von Rohan (1853–1914), jeho matka byla Johanna von Auersperg (17. září 1860 – 17. února 1922). V roce 1914 narukoval do války (východní fronta). Po válce dokončil v roce 1919 právní studia na Karlo-Ferdinandově univerzitě (JUDr.). Po vzniku nové republiky se musel na rodových majetcích vypořádat s první pozemkovou reformou, také musel předat Rohanský palác v Praze státu.
V 30. letech našel určité spříznění s politikou sílícího nacismu (podobně jako jeho mladší bratr Karl Anton), snad již od roku 1935 byl členem SdP a 1. dubna 1939 NSDAP (pod číslem 7240414).[2]
Po válce byl jeho majetek v Československu zabaven, sám Rohan byl zatčen a přemístěn do Žitavy, odkud musel dojít pěšky do Vídně. Poté žil v Rakousku.
Alain Rohan se 29. září 1921 v katedrále sv. Štěpána ve Vídni oženil s Margarethe von Schönburg-Hartenstein (14. 12. 1897 Vídeň – 30. 8. 1980 tamtéž). Narodilo se jim sedm dcer:
Jeho rodné jméno podle šlechtické tradice je v plném znění v němčině: Alain Anton Joseph Adolf Ignaz Maria a ve francouzštině Alain Antoine Joseph Adolphe Ignace Marie. Jako příjmení se zpravidla používalo pouze Rohan, ačkoliv od dob Kamila Rohana se jednalo o rohanskou větev Rohan-Rochefort-Guéménée.
S funkcí hlavy rodu byly spojeny tituly kníže de Rohan, 13. vévoda z Montbazonu a Bouillonu, pair Francie, 14. kníže de Guemene, kníže de Rochefort a Montauban. Protože měl Alain pouze ženské potomstvo, pokračuje v rodové linii jeho synovec (syn publicisty Karla Antona Rohana).
V roce 1975 mu byl udělen Řád zlatého rouna.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.