Alfred Windischgrätz
šlechtic a císařský polní maršál / From Wikipedia, the free encyclopedia
Tento článek je o rakouském vojevůdci. O jeho vnukovi a předsedovi předlitavské vlády pojednává článek Alfred August Windischgrätz.
Alfred kníže Windischgrätz, někdy též Alfred z Windisch-Graetze (německy Alfred Candidus Ferdinand Fürst zu Windisch-Graetz; 11. května 1787 Brusel – 21. března 1862 Vídeň)[4] byl česko-rakouský šlechtic a rakouský polní maršál.[5] Jako příslušník starého rodu Windischgrätzů obdržel v roce 1804 knížecí titul. Během dlouholeté kariéry v rakouské armádě proslul především nekompromisním zakročením proti revoluci v roce 1848. Během bojů v Praze byla zastřelena jeho manželka Eleonora ze Schwarzenbergu.[6] Vlastnil rozsáhlý majetek v různých částech Rakouského císařství, v Čechách sídlil na zámcích Tachov a Štěkeň. Z jeho potomstva vynikl vnuk Alfred III. Windischgrätz (1851–1927), rakouský předseda vlády v letech 1893–1895.
Stručná fakta 1. kníže Windisch-Graetz, Předchůdce ...
Alfred kníže Windischgrätz | |
---|---|
Alfred kníže Windischgrätz | |
1. kníže Windisch-Graetz | |
Ve funkci: 24. května 1804[1] – 21. března 1862 | |
Předchůdce | 1804 udělen říšský knížecí stav dědičný pro prvorozeného syna, 1822 říšský kníže titul pro všechny členy linie, 1825 titul Jasnost |
Nástupce | Alfred II. Windischgrätz |
Dědičný člen Panské sněmovny rakouské Říšské rady | |
Ve funkci: 18. dubna 1861[2] – 21. března 1862 | |
Panovník | František Josef I. |
Předchůdce | Panská sněmovna zřízena |
Nástupce | Alfred II. Windischgrätz |
Guvernér pevnosti v Mohuči | |
Ve funkci: 1859 – 1862 | |
Panovník | František Josef I. |
Předchůdce | Heinrich von Reitzenstein |
Nástupce | arcivévoda Vilém |
Vrchní velitel v Českém království | |
Ve funkci: 1840 – 1848 | |
Panovník | Ferdinand V. |
Předchůdce | Emanuel Mensdorff-Pouilly |
Nástupce | František Khevenhüller-Metsch |
Vojenská služba | |
Hodnost | Rakouský polní maršál |
Velel | pražská císařská posádka, velící generál v Čechách, vrchní velitel rakouské armády mimo Itálii, později vrchní velitel v Uhrách |
Bitvy/války | Svatodušní bouře, (Revoluce v roce 1848), bitva u Schwechatu, bitva u Kápolny |
Vyznamenání | Velkokříž Vojenského řádu Marie Terezie; 1830: rakouský Řád zlatého rouna (č. 911)[3] |
Narození | 11. května 1787 Brusel, Rakouské Nizozemí Rakouské Nizozemí |
Úmrtí | 21. března 1862 (ve věku 74 let) Vídeň Rakouské císařství Rakouské císařství |
Místo pohřbení | kostel sv. Václava v Tachově, od 1886 hrobka Windisch-Graetzů v Kladrubech |
Titul | hrabě říšský kníže (od roku 1804) |
Choť | (1817) Marie Eleonora ze Schwarzenbergu (1796–1848) |
Rodiče | Josef Mikuláš Windischgrätz (1744–1802) a Leopoldina z Arenbergu (1751–1812) |
Děti | Alfred II. (1819–1876) August (1828–1910) Ludvík (1830–1904) Josef (1831–1906) |
Příbuzní | bratr: Weriand Alois Windisch-Graetz (1790–1867) snacha: Hedvika z Lobkowicz (1829–1852) švagr: Jan Adolf II. Schwarzenberg (1799–1888) švagr: Felix ze Schwarzenbergu (1800–1852) švagr: Bedřich Schwarzenberg (1809–1885) švagrová: Marie Eleonora z Lobkowicz (1795–1876) vnuk: Alfred III. August Windisch-Graetz (1851–1927) synovec: Arnošt Ferdinand Windisch-Graetz (1827–1918) tchán: Josef II. ze Schwarzenbergu (1769–1833) tchyně: Pavlína z Arenbergu (1774–1810) |
Profese | důstojník a politik |
Náboženství | římskokatolické[2] |
Ocenění | rytíř Řádu zlatého rouna (1830) Řád sv. Jiří 4. třídy rytíř velkokříže Řádu sv. Štěpána Uherského Řád sv. Ondřeje velkokříž Vojenského řádu Marie Terezie … více na Wikidatech |
Commons | Alfred, Prince of Windisch-Graetz |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zavřít