Pocházel ze sedmi dětí středoškolského učitele dr. Josefa Nováka a spisovatelky Terézy Novákové. Všech šest jeho sourozenců předčasně zemřelo, většinou ve věku mladé dospělosti.[5]
V roce 1906 se habilitoval na Univerzitě Karlově jako docent německé literatury a roku 1910 rozšířil svou habilitaci i na dějiny literatury české. V roce 1920 se stal řádným profesorem české literatury na Masarykově universitě v Brně. V roce 1921 natrvalo přesídlil do Brna. V letech 1924–1925 byl děkanemFilozofické fakulty Masarykovy univerzity. Dvakrát, v letech 1938 a 1939, byl zvolen rektorem Masarykovy university. Je po něm pojmenována ulice, na které dnes sídlí Filozofická fakulta MU.[7]
Dne 7. července 1908 se v Praze oženil[10] s Jiřinou Novákovou, rozenou Haaszovou (1887–1977)[11], dcerou překladatele Jaroslava Haasze (1860–1939).[12] Manželům Novákovým zemřel po nemoci v roce 1927 syn Radovan, student 2. třídy gymnázia.[13]
Byl velmi vzdělaný. V jeho díle je patrný nadhled, velký přehled, ale i analytické a hodnotící schopnosti. Jeho názory ovlivnili jeho učitelé František Xaver Šalda, Jaroslav Vlček a Josef Pekař. V jeho díle je patrný vliv pozitivismu.
Literární věda
Přehledné dějiny literatury české – první vydání v roce 1910 pod názvem Stručné dějiny literatury české. Postupně byly rozšiřovány (Přehledné dějiny literatury české od nejstarších dob až do politického osvobození, Praha 1922). Naposled vyšly v roce 1995.[14]
NOVÁK, Arne. Přehledné dějiny literatury české od nejstarších dob až po naše dny [online]. Olomouc: R. Promberger, 1936-1939 [cit. 2021-10-13]. Dostupné online.
Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008), Sv. 2, s. 1014-1015, Academia Praha 2016, ISBN978-80-200-2094-9
Čeští spisovatelé 20. století. Praha: Československý spisovatel, 1985. S.419–421.
Dějiny české literatury. IV. Literatura od konce 19. století do roku 1945 / hlavní redaktor Jan Mukařovský. 1. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1995. 714s. ISBN80-85865-48-3. S.643–644.
HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 308s. ISBN80-7325-029-2.
KUDĚLKA, Milan, a kol. Česká slavistika od počátku 60. let do roku 1918. 1. vyd. Praha: Historický ústav, 1997. 477s. ISBN80-85268-69-8. S.65.
KUDĚLKA, Milan, a kol. Československá slavistika v letech 1918–1939. 1. vyd. Praha: Academia, 1977. 469s. S.236–238.
KUDĚLKA, Milan; ŠIMEČEK, Zdeněk, a kol. Československé práce o jazyce, dějinách a kultuře slovanských národů od r. 1760. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1972. 560s. S.341–342.
KUTNAR, František; MAREK, Jaroslav. Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví: od počátků národní kultury až do sklonku třicátých let 20. století. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1997. 1065s. ISBN80-7106-252-9.
MED, Jaroslav. Literární život ve stínu Mnichova (1938–1939). Praha: Academia, 2010. 340s. ISBN978-80-200-1823-6.
NOVÁKOVÁ, Jiřina. Mému muži, Arne Novákovi: výběr z dopisů Jiřiny Novákové-Haaszové. Příprava vydání Olga Jeřábková. Brno: Společnost pro odbornou literaturu – Barrister & Principal: Masarykova univerzita, 2008. 85s. ISBN978-80-210-4788-4.
OPELÍK, Jiří, a kol. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. 3/I. M–O. Praha: Academia, 2000. 728s. ISBN80-200-0708-3. S.561–569.
Pražský lingvistický kroužek v dokumentech / Petr Čermák, Claudio Poeta, Jan Čermák. Praha: Academia, 2012. 783 s. ISBN978-80-200-2097-0.
ŠLECHTOVÁ, Alena; LEVORA, Josef. Členové České akademie věd a umění 1890–1952. 2. vyd. Praha: Academia, 2004. 443s. ISBN80-200-1066-1. S.215–216.
TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století: II. díl: K–P. Praha; Litomyšl: Paseka; Petr Meissner, 1999. 649s. ISBN80-7185-246-5. S.459–460.