Litomyšl
město v okrese Svitavy v Pardubickém kraji From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Litomyšl (německy Leitomischel, Leutomischel) je město v okrese Svitavy v Pardubickém kraji na české straně bývalé zemské hranice s Moravou. Je vzdálené 17 km severozápadně od Svitav a 13 km jihozápadně od Ústí nad Orlicí. Historické jádro města je městskou památkovou rezervací.[4] Litomyšl se rozkládá na ploše 33 km2 v centrální části Svitavské pahorkatiny na řece Loučné v nadmořské výšce 330 metrů. Do katastrální výměry Litomyšle spadají územně samostatné části Kornice, Nová Ves u Litomyšle, Pazucha, Pohodlí a Suchá. Žije zde přibližně 10 tisíc[1] obyvatel.
Název města pochází ze staročeského osobního jména Ľutomysl.[5] Litomyšl získala městská privilegia v roce 1259 (potvrzeno 1263) od krále Přemysla Otakara II. jako poddanské město místního premonstrátského kláštera, jehož symbol lilie přejalo město do svého znaku. Vývoj města je úzce svázán s jeho vrchností – nejprve církevní (premonstrátský klášter, litomyšlské biskupství), později světskou (Kostkové z Postupic, Pernštejnové, Trauttmansdorffové, Valdštejnové-Vartenberkové, Thurn-Taxisové). Ve městě se narodila nebo působila řada předních osobností, mj. Bedřich Smetana, Alois Jirásek, Božena Němcová, Josef Váchal nebo Olbram Zoubek.
Zámecké návrší i samo město nabízí spojení historické architektury (renesanční zámek na seznamu Světového dědictví UNESCO, barokní kostel Nalezení svatého Kříže a gotický kostel Povýšení svatého Kříže) s moderními uměleckými směry (revitalizace a projekty Josefa Pleskota). Ve městě se celoročně koná řada akcí a festivalů (Smetanova Litomyšl, Litomyšlské dny barokní tradice, ArchiMyšl, Gastronomické slavnosti Magdaleny Dobromily Rettigové). Litomyšl je proto často označována jako „moderní historické město“.[6][7][8][9] Město je členem dobrovolných svazků Mikroregion Litomyšlsko, Českomoravské pomezí a Kraj Smetany a Martinů. Sousedními obcemi sídla jsou Dolní Újezd, Čistá, Trstěnice, Sloupnice, Sedliště, Tržek, Benátky, Česká Třebová, Morašice, Osík, Strakov a Němčice.
Remove ads
Historie
Související informace naleznete také v článku Dějiny Litomyšle.

První zmínka o Litomyšli se vztahuje k roku 981 v Kosmově kronice české (Lutomisl), která byla ale sepsána až ve 12. století. Tehdy měl stát na litomyšlském návrší strážní hrad střežící panství Slavníkovců a nedaleko procházející obchodní cestu evropského významu – tzv. Trstenickou stezku (jeho lokalizace není jasná, možná šlo o nedaleké hradiště Benátky). Po vyvraždění Slavníkovců roku 995 přešlo území do rukou Přemyslovců.
Olomoucký biskup Jindřich Zdík pozval do Litomyšle v polovině 12. století řád premonstrátů a založil roku 1145 premonstrátský klášter Olivetská hora (lat. Mons oliveti). Premonstráti dosáhli vysoké úrovně hospodářské a kulturní, a tak byla Litomyšl povýšena roku 1259 na město. Znak města (stříbrná lilie na červeném poli) byla převzata právě ze znaku premonstrátů (zlatá lilie na modrém poli). Díky úspěšné premonstrátské kolonizaci a umístění Litomyšle mezi Prahou a Olomoucí založil Karel IV. v roce 1344 biskupství litomyšlské. V postavení litomyšlských biskupů působili, např. Jan ze Středy, Albert ze Šternberka a Jan Železný.
Po vypuknutí husitských válek bylo město společně s biskupským hradem při dvou kampaních v letech 1421 a 1425 dobyto. Osudným se mu stalo zejména vystupování Jana Železného proti Janu Husovi na kostnickém koncilu. Král Zikmund svěřil po skončení válečných událostí někdejší biskupské statky do zástavy Kostkům z Postupic. Ti na svém rozlehlém panství podporovali Jednotu bratrskou, jejíž stoupenci se proto mohli usazovat nejen v Litomyšli, ale i v Brandýse nad Orlicí, Ústí nad Orlicí a v Lanškrouně. Během vlády Kostků z Postupic vzniklo v Litomyšli v obvodu někdejšího biskupského návrší Nové město (vysazené někdy před rokem 1490) s vlastním ohrazením, náměstím a radnicí. Za účast ve stavovském odboji roku 1547 jim však bylo panství Litomyšl zkonfiskováno (poslední člen rodu, Bohuše III. Kostka z Postupic, závěr svého života strávil v domácím vězení na hradě v Brandýse nad Orlicí) a následujících pět let jej – na místě krále – spravoval hejtman Sebastián ze Schönaichu. V roce 1552 král Ferdinand I. Litomyšl na patnáct let zastavil Jaroslavovi z Pernštejna, který se však potýkal s vážnou finanční krizí a panství již v roce 1553 postoupil Václavu Haugvicovi z Biskupic.
Teprve v roce 1567 se panství opět navrátilo do zástavního držení Pernštejnům. Jeho nový držitel Vratislav II. z Pernštejna působil jako nejvyšší kancléř Království českého a v roce 1555 se stal nositelem Řádu zlatého rouna. Nechal postavit litomyšlský zámek, jehož staviteli byli Giovanni Battista Aostalli a Ulrico Aostalli. Roku 1649 prodal Václav Eusebius Popel z Lobkovic (který jej dostal po smrti Frebonie Eusebie z Pernštejna) panství Trauttmansdorffům. Prostřednictvím sňatku se dostalo do vlastnictví Valdštejn-Vartenberkům a posledními majiteli byli po roce 1855 Thurn-Taxisové.
V 19. století město ztrácelo na významu, zejména z důvodu vedení významných železničních tratí mimo město. Známým zůstávalo litomyšlské piaristické gymnázium. Ve městě v té době pobývala řada významných osobností, např. Božena Němcová, Alois Jirásek nebo August Sedláček. Významným dnem pro Litomyšl dodnes zůstává 2. březen roku 1824. Tehdy se v rodině sládka zámeckého pivovaru Františka Smetany a jeho ženy Barbory jako jejich 11. dítě a zároveň první syn narodil dnes světově známý skladatel Bedřich Smetana. Jeho odkaz od roku 1949 udržuje Mezinárodní operní festival Smetanova Litomyšl.
Dne 9. července 1929 město oficiálně navštívil prezident republiky T. G. Masaryk. Navštívil radnici, zámek a průmyslové firmy. Ve 20. století se město nejprve rozrostlo o vilové čtvrtě (Husova čtvrť), v 70. a 80. letech také o sídliště na jižním okraji města. Významným zaměstnavatelem se stala společnost Vertex. Město bylo rozděleno průtahem silnice I/35. Na přelomu století se město stalo známým podporou výstavby moderní architektury (zejména obytný komplex Za nemocnicí, rekonstrukce zámeckého pivovaru, atd.).
Remove ads
Kultura
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Litomyšli.

Architektura a veřejný prostor
Zámecký areál
Celý zámecký areál je od roku 1999 zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO.
- renesanční zámek, postavený podle plánů Giovanniho Battisty Aostallise a Ulrica Aostallise v letech 1568–1581; s arkádami, sgrafitovou výzdobou a klasicistním divadlem; interiéry přestavěny barokně Františkem Maxmiliánem Kaňkou a klasicistně Janem Kryštofem Fabichem
- I. prohlídková trasa – zámecké divadlo a reprezentační pokoje
- II. prohlídková trasa – kaple a hostinské pokoje
- městská obrazárna, výběr z depozitáře Městské galerie Litomyšl, ve druhém patře zámku
- sklepení se sochami Olbrama Zoubka a voskovým Srdcem pro Václava Havla
- pamětní deska připomínající návštěvu sedmi prezidentů v roce 1994
- pivovar, renesanční stavba, budována od 80. let 16. století do roku 1630, barokně přestavěná podle plánů Františka Maxmiliána Kaňky (kolem 1730), revitalizovaná, na bráně odkrytá sgrafitová výzdoba
- rodný byt Bedřicha Smetany
- pamětní deska připomínající narození Bedřicha Smetany z roku 1880
- portál s kamenným erbem Trauttmansdorffů
- infocentrum
- ubytování a multifunkční sály
- jízdárna, barokní stavba (první třetina 18. století), revitalizovaná
- alianční erb Trauttmansdorffů a Kouniců
- krátkodobé výstavy
- konírna, barokní stavba postavená podle plánů Františka Maxmiliána Kaňky (kolem 1725), revitalizovaná
- socha atleta z dílny Matyáše Bernarda Brauna
- dříve depozitář Státního okresního archivu Svitavy se sídlem v Litomyšli
- dětský program Litomyšlení, bludiště historií zámku
- kočárovna, barokní stavba
- dříve depozitář Státního okresního archivu Svitavy se sídlem v Litomyšli
- coworking Kočárovna
- El lamíno café
- panský dům, empírová stavba
- sídlo mateřské školy
- I. nádvoří
- oválná kašna z roku 1857, dříve sloužící jako brodidlo pro koně
- pod zemí se nachází základy románsko-gotického kostela Panny Marie, který býval součástí premonstrátského kláštera a později biskupství
- francouzská zahrada z konce 18. století
- klasicistní salet na bývalé baště, uvnitř malby s egyptskou tematikou
- barokní sochy Apollona, Cerery, Plutona a Diany (první polovina 18. století) z okolí Jiřího Františka Pacáka, k zámku od města otočeny v roce 1952
- klasicistní sochy Marta a Minervy od Václava Hendrycha, z jižní na severní zeď zahrady přemístěny v roce 1952
- anglický park z konce 18. století
- umělá mohyla se sochou lva, nápis Frater fratri 1808
- vodní kaskáda s laminátovým korytem
- voliéra
- původně zde stával amfiteátr pro představení Smetanovy Litomyšle
Zámecké návrší
- kostel Nalezení svatého Kříže, postavený podle plánů Giovanniho Battisty Alliprandiho a Františka Maxmiliána Kaňky v letech 1716–1730 jako součást piaristického kláštera; jednolodní barokní stavba a příčnou lodí a bočními kaplemi; renovován v letech 2010–2014 (od té doby otevřen pro veřejnost)
- vyhlídka na město
- stálá expozice sakrálního umění Andělé na návrší, včetně ocelové lávky
- komentované Architektonické prohlídky – od pískovce k laminátu
- krypta kostela s krátkodobými výstavami
- kostel Povýšení svatého Kříže, postavený podle plánů mistra Jakuba v letech 1356–1376 jako součást augustiniánského kláštera; trojlodní gotická stavba, v barokní době přestavěná; proboštský a kapitulní kostel
- vyhlídka na město z věže
- komentované prohlídky
- na jižní straně k němu přiléhá gotická kaple sv. Josefa a gotická sakristie
- barokní budova proboštství z let 1758–1763, Šantovo náměstí 183
- socha svatého Floriána z roku 1767, ulice Rektora Stříteského
- klášterní zahrady, revitalizovány Zdeňkem Sendlerem, otevřeny pro veřejnost v roce 2000
- bazén s mlhovištěm a sochami Olbrama Zoubka
- sousoší Šik Jasana Zoubka
- budova bývalého piaristického gymnázia
- expozice Regionálního muzea v Litomyšli
- budova bývalé piaristické koleje
- Portmoneum – Museum Josefa Váchala
- Červená věž, poslední část gotického kostkovského opevnění města
- fortna, spojení tehdejšího litomyšlského dvouměstí, města rozkládajícího se kolem dnešního Smetanova náměstí a tzv. Nového města kolem současného kostela Nalezení svatého kříže
- socha Aloise Jiráska od Vincenta Makovského v Jiráskově ulici z roku 1959[10]
- socha Zdeňka Nejedlého od Jana Hány u 1. základní školy z roku 1978
- máchadlo, dříve tzv. „rybníček“
Náměstí a okolí
- Smetanovo náměstí tvoří množství historických domů s úplně zachovaným podloubím po obou stranách.
- stará radnice (tzv. „Rathaus“) s věží z roku 1418, barokně přestavěná, deska s délkovou mírou loket český
- dům U Rytířů, renesanční stavba s bohatě zdobenou kamennou fasádou a podloubím, dílo mistra Blažka z doby kolem 1550
- expozice Městské galerie Litomyšl
- mariánský sloup od Giovanniho Battisty Alliprandiho se sochami od Antonína Appellera z roku 1716
- socha Bedřicha Smetany od Jana Štursy z roku 1924
- Váchalova ulička
- Toulovcovo náměstí, dříve tzv. „Špitálek“
- kostel Rozeslání svatých apoštolů, jednolodní gotická stavba z konce 14. století
- původně zde stával špitál, donátorem byl Vavřinec Toulovec z Třemošné
- Komenského náměstí
- Smetanův dům, novorenesanční stavba z roku 1905 s divadelním sálem, pamětní deska připomínající vykonstruovaný proces se skupinou Stříteský a spol.
- Vyšší odborná škola pedagogická a Střední pedagogická škola Litomyšl
- pomník Jana Amose Komenského od Aloise Meteláka z roku 1921
- Dvojhvězda – pomník Zdeňka Kopala od Mariana Karla a Federica Díaze severně od náměstí z roku 2004
- pomník bývalé židovské synagogy a židovských transportů západně od náměstí
- Šantovo náměstí
- stávala zde slavná tiskárna a rodný dům Zdeňka Nejedlého
- Braunerovo náměstí
- do roku 1822 zde stávala tzv. Německá brána
Ostatní
- Nedošínský háj
- kaplička svatého Antonína
- kostel svaté Anny, barokní hřbitovní kostel z let 1670–1672
- na hřbitově pomníky rodičů Braunerových, Magdaleny Dobromily Rettigové, A. V. Šmilovského, hrobka rodiny Fünfkirchenů[11]
- sousoší Nejsvětější Trojice od J. Dvořáka z roku 1824, u hřbitova
- Nový kostel – modlitebna Církve bratrské podle návrhu architekta Zdeňka Fránka z roku 2010
- židovský hřbitov, leží za městem severně od části Lány
- Lidový dům z roku 1920
- bývalý Pernštejnský dvůr, barokní stavba u Loučné naproti železniční zastávce Litomyšl-zastávka
- socha sv. Václava z roku 1765, naproti Pernštejnskému dvoru
- zemědělský Hraběnčin dvůr, barokní stavba (Partyzánská 322)
- Holárkovský dům, renesanční stavba z doby kolem 1580, s renesančními sgrafity (Partyzánská 338)
- socha sv. Jana Nepomuckého (Na Lánech)
- socha sv. Prokopa z roku 1764, silnice na Českou Třebovou, ulice J. K. Jeřábka
- socha sv. Anežky České, Líbánky
- pomník obětem 1. a 2. světové války (Moravská 628)
Zaniklé stavby
- židovská synagoga, neorománsko-maurská stavba postavená v letech 1909–1910 podle návrhu Čeňka Vaňka, zbourána 1968–1969 (ulice Bernardka)[12]
- pomník bývalé synagogy a židovských transportů
- vodní mlýn Panský, středověký mlýn s vodárenskou věží, zbořený před stavbou pedagogické školy postavené roku 1906[13]
- vodní mlýn Konšelský, Špitálský, zbourán po roce 1960, zůstalo hospodářské stavení (Mařákova 1149)[14]
- kaple svatého Jana Nepomuckého, neogotická stavba z roku 1869, zbourána na konci 60. let 20. století (křížení ulic Havlíčkova a F. Vognera)[15]
- kaple Nejsvětější Trojice, barokní stavba z roku 1696, zbourána 1972 (křížení ulic Zámecká a Tyršova)[16]
Muzea a galerie
- Regionální muzeum v Litomyšli
- budova bývalého piaristického gymnázia (Jiráskova 9)
- Rodný byt Bedřicha Smetany v bývalém zámeckém pivovaru (Jiráskova 133)
- Portmoneum – Museum Josefa Váchala (T. Novákové 75)
- Městská galerie Litomyšl
- Dům U Rytířů (Smetanovo náměstí 110)
- prostory ve druhém patře zámku (Jiráskova 93)
- zámecké sklepení se sochami Olbrama Zoubka a voskovým Srdcem pro Václava Havla (Jiráskova 93)
- Muzeum domečků, panenek a hraček (Jiráskova 4)
- Galerie Zdeněk Sklenář (Mariánská 1097)
- Galerie Kroupa (Smetanovo náměstí 60)
- Galerie Miloslava Kubíka (Smetanovo náměstí 71)
- Galerie de Lara (Smetanovo náměstí 137)
Akce a festivaly
- Andělské adventní neděle
- ArchiMyšl – Světový den architektury v Litomyšli
- Den otevřených dveří památek v Litomyšli
- Gastronomické slavnosti M. D. Rettigové
- Hradozámecká noc
- Květiny na zámku v Litomyšli
- Květy pozdního léta – tradiční výstava květin a rostin organizovaná společností Školky Litomyšl, založené roku 1946, pravidelně probíhá v posledním týdnu v srpnu. Součástí výstavy jsou květinová aranžmá na určité téma, ukázky květinových vazeb či možnost prohlídek speciálních areálů, například arboreta. Lze i získat publikace o pěstování rostlin či nové zahradní květiny, stromy, keříky či cibuloviny.
- Litomyšlské dny barokní tradice
- Litomyšlský symfonický orchestr, amatérský symfonický orchestr se sídlem v Litomyšli
- Mladá Smetanova Litomyšl
- Sjezd automobilových veteránů se vzpomínkovou jízdou na Elišku a Čeňka Junkovy
- Smetanova Litomyšl
- Smetanova výtvarná Litomyšl
- Studentská jízda – studentský festival
- Svatební veletrh
- Toulovcovy prázdninové pátky
- Zámecké sklepení v moci pekelné
Remove ads
Demografie
1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2017 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
8 597 | 9 113 | 9 636 | 9 651 | 9 329 | 8 737 | 8 638 | 7 655 | 8 427 | 8 884 | 10 253 | 10 187 | 10 358 | 10 154 | 10 097 |
1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1 008 | 1 019 | 1 034 | 1 040 | 1 074 | 1 134 | 1 302 | 1 440 | 1 415 | 1 511 | 1 677 | 2 000 | 2 021 | 2 186 |
Správa
Část Zahájí rozděluje část Litomyšl-Město na severní straně na dva díly. Nová Ves u Litomyšle a Pohodlí tvoří exklávu na jižní straně, protože je od zbytku města oddělují území obcí Benátky a Osík.
Seznam starostů
- Miroslav Brýdl (BPP) 1990–1994, 1994–1998, 1998–2002
- Jan Janeček (KDU-ČSL) 2002–2006
- Michal Kortyš (ODS) 2006–2010, 2010–2014
- Radomil Kašpar (KDU-ČSL) 2014–2018
- Daniel Brýdl (Generace 89) od 2018
Remove ads
Ekonomika
V Litomyšli působí množství společností, mezi nejvýznamnější patří následující. V Nedošíně, na sever od centra, má svůj výrobní závod společnost Adfors patřící do koncernu Saint-Gobain, která se zaměřuje na výrobu průmyslových textilií, skleněných vláken a geomříží pro dopravní stavitelství.[19] V jižní průmyslové zóně (podél silnice na Svitavy) sídlí Tiskárna H.R.G.[20] a společnost Pfahnl, dodavatel pekařských směsí a technologií.[21] V sektoru zemědělství v Litomyšli podnikají firmy Rybářství Litomyšl, která obhospodařuje 220 rybníků v Pardubickém kraji[22] a Školky Litomyšl, ta se zaměřuje na pěstování jehličnatých, listnatých i ovocných stromů a spolupracuje se Střední školou zahradnickou a technickou Litomyšl.[23] Ve městě také sídlí stavební společnosti Profistav[24] a SaM silnice a mosty Litomyšl.[25]
Remove ads
Doprava
Silniční spojení
Litomyšl leží na křížení těchto silničních tras:
- Silnice I/35 (evropská silnice E442) vedoucí na západ přes Vysoké Mýto směrem do Hradce Králové a na východ přes Svitavy do Olomouce. V budoucnu by měl dopravu svést obchvat na severní straně města (plánovaná dálnice D35).
- Silnice II/358 vedoucí na západ přes Skuteč směrem na Slatiňany a na východ do České Třebové.
- Silnice II/360 vedoucí na sever přes Ústí nad Orlicí směrem do Letohradu a na jih přes Poličku do Jaroměřic nad Rokytnou.
- Silnice II/317 vedoucí z Litomyšle přes Choceň do Borohrádku.
- Silnice II/359 vedoucí z Litomyšle přes Proseč do Zderazi.
Autobusové spojení
Autobusové nádraží se nachází na křižovatce ulic Kapitána Jaroše a Mařákova. Spojení nabízí jak do blízkého okolí (Svitavy, Česká Třebová, Ústí nad Orlicí, Vysoké Mýto, Choceň, Polička, Proseč), tak dálkové (Pardubice, Hradec Králové, Brno, Liberec, Jihlava). Po silnici I/35 jezdí četné autobusové linky včetně dálkových.
Železniční spojení

Železniční doprava ve městě má menší význam. Končí zde železniční trať Choceň–Litomyšl se zastávkami Litomyšl-Nedošín, Litomyšl zastávka a Litomyšl (konečná stanice). Na dráze měla být v roce 2011 rozhodnutím kraje zastavena osobní doprava. Po protestech veřejnosti došlo pouze k jejímu zredukování.[26] Česká Třebová potom leží na frekventovaných železničních tepnách Praha – Česká Třebová a Česká Třebová – Přerov propojující Prahu, Pardubice, Olomouc a Ostravu, kde staví dálkové vlaky. Vlaky někdy jezdí až do České Třebové či Svitavy, aby nahradily některé vlaky z Kolína končící v Chocni.
Cyklobusy
Od června do září v pátky, soboty, neděle a sváteční dny je návštěvníkům k dispozici cyklobus s okružní jízdou po česko-moravském pomezí:[27]
- č. 680019: Polička – Svitavy – Moravská Třebová – Mladějov – Česká Třebová – Litomyšl – Vysoké Mýto – Nové Hrady – Proseč – Polička
Od června do září v soboty, neděle a sváteční dny jezdí dva cyklobusy do Orlických hor:[28]
- č. 680948: Litomyšl – Česká Třebová – Lanškroun – Čenkovice – Králíky – Dolní Morava
- č. 700949: Lanškroun – Česká Třebová – Ústí nad Orlicí – Letohrad – Litomyšl – Vysoké Mýto – Choceň – Žamberk – Pastviny – Bartošovice v Orlických horách – Orlické Záhoří – Deštné v Orlických horách
Remove ads
Školství
Mateřské školy
- I. mateřská škola
- II. mateřská škola
- III. mateřská škola
Základní školy
- Základní škola Litomyšl, Zámecká 496
- Základní škola Litomyšl, U Školek 1117
- Základní škola Litomyšl, T. G. Masaryka 1145
- Školamyšl, z. s.
- Speciální základní škola Litomyšl
Střední školy
- Gymnázium Aloise Jiráska
- Střední škola zahradnická a technická Litomyšl
- Soukromá střední odborná a jazyková škola Trading Centre, s.r.o., Litomyšl
- Vyšší odborná škola a střední pedagogická škola
Vysoké školy
Remove ads
Zajímavosti
V Litomyšli se v minulosti držel silný svatojanský kult. Zpodobnění Jana Nepomuckého se nachází na vícero místech ve městě:[29]
- boční oltář v kostele Nalezení svatého Kříže
- boční oltář v kostele Povýšení svatého Kříže
- socha u kostela Povýšení svatého Kříže
- socha ve výklenku sklepů pivovaru na rohu Zámecké a Jiráskovy ulice
- socha na Mariánském sloupu na Smetanově náměstí
- socha ve štítu domu na Smetanově náměstí čp. 28
- socha ve štítu Hostince u Párů v Tyršově ulici čp. 242
- socha v ulici na Lánech
- socha na Jiráskově náměstí
- obraz v zámecké kapli
V minulosti se též nacházelo:
- socha ve štítu domu na Smetanově náměstí čp. 139, zmizela po roce 1918
- zasvěcení kaple pro vězně na radnici
Poutní soše Panny Marie Litomyšlské z kostela Povýšení svatého Kříže byla zasvěcena 22. kaple svaté cesty z Prahy do Staré Boleslavi, která byla založena v letech 1674–1690. Donátorem této kaple byl nejvyšší komorník Jan Bedřich z Trauttmansdorffu.
Kaple sv. Jiří u Litomyšle byla na konci 17. století velmi poškozena, a proto se místní lidé rozhodli prodat její zvon do Lochovic. Avšak paní z Lochovic prohrála zvon v kartách s krumlovskými, a tak zvon skončil v Českém Krumlově.
Remove ads
Okolí
- asi 20 km jihozápadně od města se nachází pískovcové skalní město Toulovcovy maštale
- v nedaleké obci Dolní Újezd byla roku 1960 objevena část fosilní čelisti křídového mořského plaza z čeledi mosasauridů[30]
Osobnosti
Narození v Litomyšli
- František August Brauner (1810–1880), právník, politik, autor tzv. první pražské petice
- Bedřich Smetana (1824–1884), hudební skladatel – narodil se v pivovaru zámeckému sládkovi Františku Smetanovi, jeho socha se nachází na náměstí
- František Čermák (21.9.1824 – 23.4.1910), rytíř řádu císaře Františka Josefa I., majitel čestné medaile, konsistorní rada, čestný děkan, emeritní biskupský vikář, kněz (vysvěcen 28.9.1847), jubilár a farář v Ostřetíně[31]
- Julius Mařák (1832–1899), akademický malíř
- Karel Němec (1839–1901), zahradnický odborník, pedagog, známý ovocnář, ředitel Pomologického ústavu v Praze, syn Boženy Němcové
- Karel Zahradník (1848–1916), matematik
- Julius Stoklasa (1857–1936), chemik, fyziolog, biolog
- Hubert Gordon Schauer (1862–1892), spisovatel, literární kritik, publicista – pohřben v Litomyšli
- Josef Theurer (1862–1928), fyzik, matematik – pohřben v Litomyšli
- Emanuel Formánek (1869–1929), chemik, lékař a politik
- Ladislav Prokop Procházka (1872–1955), lékař, politik, hudební skladatel, spisovatel
- Zdeněk Nejedlý (1878–1962), historik, muzikolog, literární historik, komunistický politik, veřejný činitel – zasloužil se o zpřístupnění zámku a o vznik festivalu Smetanova Litomyšl, jeho socha se nachází před Základní školou na Zámecké ulici (sochu doplňuje tabulka s textem „Rozmnožil i poškodil kulturu českou, přinesl poctu i úhonu rodnému městu, jež oceňuje dobré a zavrhuje špatné jeho skutky.“)
- Kvido Hodura (1879–1960), jazykovědec
- Arne Novák (1880–1939), literární historik a kritik, bohemista, germanista – studoval na litomyšlském gymnáziu
- Josef Páta (1886–1942), pedagog a spisovatel
- Čestmír Jeřábek (1893–1981), spisovatel, dramatik, literární kritik – studoval na litomyšlském gymnáziu
- Josef Portman (1893–1968), tiskař, vydavatel – založil Portmoneum
- Albert Regner (1905-1970), badatel v oblasti anorganické chemie a elektrochemie
- Eliška Klimková-Deutschová (1906–1981), lékařka, profesorka neurologie
- Zdeněk Kopal (1914–1993), astronom, astrofyzik – jeho památník se nachází poblíž Havlíčkovy ulice
- František Hoffmann (1920–2015), historik, archivář
- Karel Píč (1920–1995), úředník, básník, esperantista
- Bohdan Kopecký (1928–2010), malíř
- Josef Špak (1929–2016), duchovní, biskup, patriarcha Církve československé husitské
- Ladislav Pecháček (*1940), lékař, spisovatel, humorista
- Tomáš Havránek (ekonom) (*1985), ekonom
- Martin Doubek (*1994), automobilový závodník
Působící v Litomyšli
- Jan ze Středy (cca 1310–1380), litomyšlský biskup – údajně pohřben v kostele Povýšení sv. Kříže
- Jan Železný (cca pol. 14. stol – 1430), litomyšlský biskup
- Vavřinec Toulovec z Třemošné (cca 1350–1413), měšťan, podle pověstí loupeživý rytíř – donátor špitálního kostela Rozeslání svatých apoštolů, kde je údajně také pohřben, jeho jméno nesou Toulovcovy maštale
- Martin Kabátník (1428–1503), spisovatel, cestovatel
- Jan Augusta (1500–1572), biskup jednoty bratrské
- Giovanni Battista Aostalli de Sala (cca 1510–1575), architekt – stavitel zámku
- Ulrico Aostalli de Sala (cca 1525–1597), architekt – stavitel zámku
- Vratislav II. z Pernštejna (1530–1582), šlechtic – majitel litomyšlského panství
- Jan Bedřich z Trauttmansdorffu (1619–1696), šlechtic – majitel litomyšlského panství, pohřben v Litomyšli
- Tomáš Pešina z Čechorodu (1629–1680), klerik, dějepisec, spisovatel – děkan v Litomyšli
- Giovanni Battista Alliprandi (cca 1665–1720), architekt – stavitel kostela Nalezení sv. Kříže, autor přestaveb zámku, pohřben v Litomyšli
- František Maxmilián Kaňka (1674–1766), architekt – stavitel kostela Nalezení sv. Kříže, autor přestaveb zámku
- František Václav z Trauttmansdorffu (1677–1753), šlechtic – majitel litomyšlského panství, pohřben v Litomyšli
- Ignác Florus Stašek (1782–1862), matematik, astronom, autor první české fotografie – rektor piaristického gymnázia, pohřben v Litomyšli
- Magdalena Dobromila Rettigová (1785–1845), spisovatelka, autorka kuchařek – pohřbena v Litomyšli
- Jan Evangelista Purkyně (1787–1869), fyziolog, anatom, biolog, básník, filozof – vyučoval na litomyšlském gymnáziu
- Bonifác Buzek (1788–1839), filozof – vyučoval na litomyšlském gymnáziu
- Alois Vojtěch Šembera (1807–1882), jazykovědec, literární historik – studoval na litomyšlském gymnáziu
- František Matouš Klácel (1808–1882), básník, novinář, filozof – studoval na litomyšlském gymnáziu
- Jan Quido Veselík (1813–1866), knihař, nakladatel a knihkupec, od roku 1853 provozoval v Litomyšli svoje knihkupectví
- Božena Němcová (1820–1862), spisovatelka – poprvé zde vydala Babičku, dvě pamětní desky na Smetanově náměstí (čp. 27 – pamětní deska s bustou od Ladislava Faltejska z roku 1971 s textem „Zde žila v letech 1839 až 1840 spisovatelka Božena Němcová 1820 1970“; čp. 84 Hotel Zlatá Hvězda – pamětní deska z roku 1932 s textem „V tomto domě naposled pracovala a dohasínala Božena Němcová 13. 9. – 28. 11. 1861.“)
- Jan Janouš (1824–1888), poslanec Českého zemského sněmu, starosta Litomyšle
- Josef Jireček (1825–1888), etnograf, literární historik, politik – studoval na litomyšlském gymnáziu
- Hermenegild Jireček (1827–1909), právní historik – studoval na litomyšlském gymnáziu
- Antonín Bennewitz (1833–1926), houslista, dirigent, pedagog – studoval na litomyšlském gymnáziu
- Antonín Augusta (1834–1866), tiskař, nakladatel spisů Boženy Němcové
- Alois Vojtěch Šmilovský (1837–1883), spisovatel, gymnazijní profesor – pohřben v Litomyšli
- Josef Durdík (1837–1902), filozof, psycholog, politik – studoval na litomyšlském gymnáziu
- August Sedláček (1843–1926), historik – vyučoval na litomyšlském gymnáziu
- Josef Kořenský (1847–1938), cestovatel, pedagog, spisovatel – vyučoval na litomyšlském gymnáziu
- Alois Jirásek (1851–1930), spisovatel – čtrnáct let vyučoval na litomyšlském gymnáziu, jeho socha se nachází v Jiráskově ulici pod zámkem
- Teréza Nováková (1853–1912), spisovatelka – tvorba inspirovaná městem a okolím
- Quido Šimek (1857–1933), kupec, sběratel, malíř, cestovatel a humorista
- Josef Žďárský (1859–1956), obchodník, kulturní pracovník
- Václav Tille (1867–1937), knihovník, učitel, kritik, spisovatel – vyučoval na litomyšlském gymnáziu
- Zdeněk Matěj Kuděj (1881–1955), novinář, cestovatel, překladatel, spisovatel – pohřben v Litomyšli
- Josef Váchal (1884–1969), malíř, grafik, ilustrátor, sochař, řezbář – vymaloval Portmoneum
- Antonín Ausobský (1885–1957), architekt, autor několika významných staveb ve městě
- Josef Matička (1893–1976), malíř – tvorba inspirovaná městem a okolím, pohřben v Litomyšli
- František Ambrož Stříteský (1912–1989), klerik – poslední rektor piaristické koleje
- Václav Boštík (1913–2005), malíř, grafik, ilustrátor – restauroval sgrafita zámku
- Stanislav Podhrázský (1920–1999), malíř, sochař, restaurátor – restauroval sgrafita zámku
- Marie Sedláčková (1923–1945), účastnice protifašistického odboje
- Jiří Šotola (1924–1989), básník, prozaik, herec, dramatik, divadelní režisér – studoval litomyšlskou obecnou školu
- Olbram Zoubek (1926–2017), akademický sochař – restauroval sgrafita zámku, věnoval městu sbírku soch
- Libuše Moníková (1945–1998), spisovatelka – její kniha Fasáda je inspirována zámkem
- Ladislav Horáček (1947–2015), nakladatel, zakladatel Nakladatelství Paseka – založil muzeum Josefa Váchala v Portmoneu
- Petr Rezek (*1948), filozof
- Josef Pleskot (*1952), architekt – navrhl revitalizaci zámeckého návrší
- Pavel Konzbul (*1965-) titulární biskup litomyšlský
Účastníci Olympijských her z Litomyšle
- Brdíčková Miroslava (1927 - 1957), OH 1956 (gymnastika)
- Klesewetter Lumír (1919 - 1973), OH 1948 (atletika - hod oštěpem)
- Pakosta Marek (nar. 1969), OH 1996 (plážový volejbal)
- Popelka Vladimír (nar. 1948), OH 1972 (cyklistika)
- Trkal František (nar. 1970), OH 1992 (cyklistika)
- Vacková Michaela (nar. 1993), OH 2010 mládeže (basketbal)
- Valenta Věroslav (nar. 1965), OH 1988 (atletika - desetiboj)[32]
Remove ads
Partnerská města
Levoča, Slovensko
Roden, Nizozemsko
San Polo d'Enza, Itálie
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads