Aslan Karacev
ruský tenista / From Wikipedia, the free encyclopedia
Aslan Kazbekovič Karacev (rusky: Аслан Казбекович Карацев, * 4. září 1993 Vladikavkaz) je ruský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál tři singlové a jeden deblový turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal devět titulů ve dvouhře a tři ve čtyřhře.[2]
Aslan Karacev Аслан Карацев | |
---|---|
Aslan Karacev na Monte-Carlo Masters 2022 | |
Stát | Rusko Rusko |
Datum narození | 4. září 1993 (30 let)[1] |
Místo narození | Vladikavkaz, Rusko[1] |
Bydliště | Moskva, Rusko[1] |
Výška | 185 cm[1] |
Hmotnost | 85 kg[1] |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 4 634 031 USD |
Tenisová raketa | HEAD |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 76–79 |
Tituly | 3 ATP, 3 challengery, 6 Futures |
Nejvyšší umístění | 14. místo (7. února 2022) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | semifinále (2021) |
French Open | 2. kolo (2021, 2023) |
Wimbledon | 2. kolo (2023) |
US Open | 3. kolo (2021, 2023) |
Velké turnaje ve dvouhře | |
Olympijské hry | 2. kolo (2020) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 24–32 |
Tituly | 1 ATP, 1 challenger, 2 Futures |
Nejvyšší umístění | 76. místo (16. května 2022) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
US Open | 1. kolo (2021, 2023) |
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
French Open | finále (2021) |
Smíšená čtyřhra na olympijských hrách | |
Olympijské hry | stříbro (2020) |
Týmové soutěže | |
Davis Cup | vítěz (2021) |
ATP Cup | vítěz (2021) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20231023a23. října 2023 Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Tenis na LOH | ||
stříbro | 2020 Tokio | smíšená čtyřhra |
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v únoru 2022 na 14. místě a ve čtyřhře v květnu téhož roku na 76. místě. Trénuje ho Jagor Jacuk.[1]
Na Australian Open 2021 postoupil z kvalifikace až do semifinále dvouhry. Stal se tak prvním mužem v otevřené éře, který při debutové účasti v hlavní soutěži grandslamu prošel až do této fáze, respektive prvním kvalifikantem od Vladimira Volčkova ve Wimbledonu 2000, kterému se to podařilo.[3] V předchozích devíti grandslamových kvalifikacích neuspěl. V semifinále podlehl světové jedničce Novaku Djokovićovi.
V ruském daviscupovém týmu debutoval v roce 2016 moskevským druhým kolem 1. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Nizozemsku, v němž prohrál dvouhru s Matwém Middelkoopem. Rusové zvítězili 4:1 na zápasy. Do roku 2023 v soutěži nastoupil ke čtyřem mezistátním utkáním s bilancí 0–1 ve dvouhře a 2–1 ve čtyřhře.[4]
Na Letní univerziádě 2015 v Kwangdžu vybojoval s Veronikou Kuděrmetovovou bronzovou medaili v mixu a druhý skončil ve dvouhře po finálové porážce od Jihokorejce Čong Hjona. Na Univerziádě 2017 v Tchaj-peji zkompletoval medailovou sadu zlatem z mužské čtyřhry v páru s Richardem Muzajevem. Na ATP Cupu 2021 v Melbourne Parku se stal členem vítězného ruského družstva, když zasáhl do tří čtyřher.
V roce 2012 byl dle jednotné sportovní klasifikace výnosem Ministerstva sportu, turistiky a péče o mládež jmenován Mistrem sportu Ruska.[5]