Bad Säckingen
obec v zemském okresu Waldshut v Německu From Wikipedia, the free encyclopedia
Bad Säckingen je lázeňské město v zemském okrese Waldshut v Bádensku-Württembersku. Leží v nejjižnějším cípu Německa, asi 30 km západně od Basileje na pravém břehu Rýna, který zde tvoří hranici se Švýcarskem. V roce 2017 bylo ve městě registrováno 17 195 obyvatel.[1]
| Bad Säckingen | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°33′12″ s. š., 7°56′50″ v. d. |
| Nadmořská výška | 291 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Německo |
| Spolková země | Bádensko-Württembersko |
| Vládní obvod | Freiburg |
| Zemský okres | Waldshut |
  Bad Säckingen | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 25,3 km² |
| Počet obyvatel | 17 195 (2017) |
| Hustota zalidnění | 678,6 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 07761 |
| PSČ | 79713 |
| Označení vozidel | WT |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dějiny obce jsou svázány se zdejším klášterem, který se poprvé připomíná roku 878 jako Sacinga. To je patrně zkomolené jméno římské osady Sanctio, kterou zmiňuje nejstarší pramen zdejších dějin, Legenda o svatém Fridolínovi z roku 970. Klášter na ostrově v řece podle této legendy založil v 6. nebo 7. století svatý Fridolín, misionář irského původu, s podporou franckého krále Chlodvíka I. nebo Chlodvíka II. (639–658). Mužský klášter brzy zanikl, ale mezi abatyšemi ženského kláštera se vyskytují i osoby z merovejského, karlovského i ottónského rodu.
Románský kostel svatého Fridolína nahradil počátkem 11. století starší ottónskou stavbu a ve 12. století k ní přibyly dvě věže v průčelí. Kostel o délce asi 65 m měl v té době už rozměry současné stavby. Ve 13. století se objevuje název Seconis a klášter i obec převzal rod Habsburků. Roku 1275 vypukl v domě pekaře požár, který zničil téměř celou obec i klášter včetně jeho archivu a knihovny. Jen ostatky svatého Fridolína se podařilo zachránit. Oprava trvala několik let, ale po dalším požáru byl v letech 1343–1360 postaven nový trojlodní gotický kostel s dlouhým chórem a z románské stavby zůstala pouze krypta a dolní části věží.
V 16. století byly přestavěny věže, v létech 1698–1701 byla loď nově zaklenuta, přistavěny boční kaple a celý interiér dostal bohatou barokní freskovou i štukovou výzdobu. Roku 1727 bylo rozšířeno a barokně přestavěno průčelí a po dalším požáru roku 1751 byly obnoveny věže i střechy, fresky i štuky. Věže jsou vysoké 57 metrů, na severní visí jediný zvon Fridolin o váze 3500 kg z roku 1753, v jižní věži je šest zvonů z roku 1952. Varhany z roku 1993 mají tři manuály, pedál a 57 rejstříků.
V 17. století bylo město i klášter několikrát vyloupeny vojáky, roku 1805 připadlo k Bádensku a roku 1806 byl zrušen i ženský klášter. Roku 1830 bylo zasypáno pravé (severní) rameno řeky, takže město přestalo stát na ostrově.
- Dřevěný krytý most přes Rýn s délkou 204 m je nejdelší v Evropě. Původní most, patrně ze 13. století, byl několikrát zničen a obnoven, současná stavba se sedmi oblouky různé délky je z roku 1699 a slouží pouze pěším a cyklistům.
- Zbytky opevnění a několik válcovitých věží.
- Kostel svatého Petra.
- Měšťanské domy ze 17.-19. století.
- Zámek Schönau z let 1600–1680, dnes městské muzeum.
Galerie
Kostel a dřevěný most ze švýcarské strany
Kostel sv. Fridolína od JZ
Kostel sv. Fridolína, interiér k východu
Kostel sv. Fridolína, půdorys
Zámek Schönau
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
