Bethanie Matteková-Sandsová
americká tenistka / From Wikipedia, the free encyclopedia
Bethanie Lynn Matteková-Sandsová (rozená Matteková, * 23. března 1985 Rochester, Minnesota) je americká profesionální tenistka, olympijská vítězka ze smíšené čtyřhry Riodejaneirské olympiády 2016, do níž nastoupila s Jackem Sockem a od ledna do srpna 2017 světová jednička ve čtyřhře, když na čele klasifikace strávila 32 týdnů. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála třicet deblových turnajů. V rámci okruhu ITF získala pět titulů ve dvouhře a tři ve čtyřhře.
Bethanie Matteková-Sandsová | |
---|---|
Matteková-Sandsová ve Wimbledonu 2016 | |
Stát | Spojené státy americké Spojené státy americké |
Datum narození | 23. března 1985 (39 let) |
Místo narození | Rochester, Minnesota, Spojené státy americké |
Bydliště | Phoenix, Arizona, Spojené státy americké |
Výška | 168 cm |
Profesionál od | 1999 |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 8 353 075 USD |
Tenisová raketa | Babolat |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 376–322 |
Tituly | 0 WTA, 5 ITF |
Nejvyšší umístění | 30. místo (11. července 2011) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 3. kolo (2015) |
French Open | 4. kolo (2013) |
Wimbledon | 4. kolo (2008) |
US Open | 2. kolo (2007, 2008, 2009, 2010, 2013) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 451–249 |
Tituly | 30 WTA, 3 ITF |
Nejvyšší umístění | 1. místo (9. ledna 2017) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | vítězka (2015, 2017) |
French Open | vítězka (2015, 2017) |
Wimbledon | semifinále (2010) |
US Open | vítězka (2016) |
Velké turnaje ve čtyřhře | |
Turnaj mistryň | finále (2016) |
Olympijské hry | čtvrtfinále (2020) |
Smíšená čtyřhra | |
Tituly | 4 |
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | vítězka (2012) |
French Open | vítězka (2015) |
Wimbledon | 3. kolo (2009, 2010) |
US Open | vítězka (2018, 2019) |
Smíšená čtyřhra na olympijských hrách | |
Olympijské hry | zlato (2016) |
Týmové soutěže | |
Fed Cup | vítězka (2017) |
Hopman Cup | vítězka (2011) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240211a11. února 2024 Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Tenis na LOH | ||
zlato | Rio de Janeiro 2016 | smíšená čtyřhra |
Tenisovou kariéru Američanky přerušilo zranění během červencové dvouhry Wimbledonu 2017, když si v utkání proti Cîrsteaové přivodila akutní luxaci pately a přetržení čéškového vazu v pravém kolenu, s nutností operačního výkonu. Na londýnském grandslamu se Šafářovou usilovaly o zkompletování nekalendářního Grand Slamu, tj. zisku čtvrtého grandslamového titulu v řadě během dvou sezón, neformálně označovaného podle přezdívky páru jako „Bucie Slam“.[1][2] Během téhož měsíce podstoupila v New Yorku operaci s předpokladem až ročního výpadku mimo tenisové dvorce.[3]
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v červenci 2011 na 30. místě a ve čtyřhře pak v lednu 2017 na 1. místě. Trénuje ji Jared Jacobs. Dříve tuto roli plnil Adam Altschuler.
Na nejvyšší grandslamové úrovni vyhrála smíšenou čtyřhru Australian Open 2012 po boku Rumuna Horii Tecăua. Na French Open 2015 ovládla s krajanem Mikem Bryanem smíšenou soutěž po výhře nad dvojicí Lucie Hradecká a Marcin Matkowski. Třetí a čtvrtou mixovou trofej přidala s Britem Jamiem Murraym na US Open 2018 a 2019.
V ženské grandslamové čtyřhře vybojovala pět titulů s Češkou Lucií Šafářovou. Na Australian Open 2015 porazily ve finále tchajwansko-čínský pár Čan Jung-žan a Čeng Ťie. V závěrečném utkání French Open 2015 přehrály australsko-kazašský dvojici Casey Dellacquová a Jaroslava Švedovová a staly se sedmým párem otevřené éry, který ovládl oba úvodní majory v jediné sezóně.[4] Pařížský titul oběma spoluhráčkám zajistil premiérový průnik do první světové desítky čtyřhry. Následně triumfovaly na US Open 2016 a podruhé také na navazujících majorech Australian Open 2017 i French Open 2017.
V americkém týmu Billie Jean Kingu debutovala v roce 2009 semifinálem Světové skupiny proti České republice, v němž prohrála dvouhry s Kvitovou a Šafářovou a v páru s Liezel Huberovou vyhrála čtyřhru. Američanky postoupily do finále vítězstvím 3:2 na zápasy. Do listopadu 2024 v soutěži nastoupila k jedenácti mezistátním utkáním s bilancí 2–6 ve dvouhře a 8–1 ve čtyřhře.[5]