námořní bitva From Wikipedia, the free encyclopedia
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
Bitva o Hafrsfjord (norsky: Slaget i Hafrsfjord) byla velká námořní bitva svedená ve fjordu zvaném Hafrsfjord někdy mezi lety 872 a 900, která vyústila ve sjednocení Norska, neboli ve vznik Norského království. Po bitvě se totiž vítězný vikingský náčelník Harald Krásnovlasý prohlásil prvním králem Norů a poprvé sloučil několik tzv. drobných království pod jediného panovníka. Bitva znamenala rozdrcení Haraldovy opozice z jihozápadní části Norska (především Rogalandu, ale také náčelníků z oblasti Sognefjordu), která byla možná podporována Dány.[1]
| Bitva u Hafrsfjordu | |||
|---|---|---|---|
| konflikt: sjednocování Norska | |||
 Bitva na kresbě Ole Petera Hansena Ballinga z roku 1870 | |||
| Trvání | mezi lety 872–900 | ||
| Místo | Hafrsfjord, Rogaland | ||
| Souřadnice | 58°56′29″ s. š., 5°40′17″ v. d. | ||
| Výsledek | Haraldovo vítězství | ||
| Změny území | sjednocení norských drobných království | ||
| Strany | |||
| |||
| Velitelé | |||
| |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Mnoho poražených, kteří se nepodřídili Haraldově vládě, emigrovalo na Island. Ačkoli většina historiků má v současné době tendenci považovat sjednocení za postupný proces trvající staletí, spíše než za výsledek jediné bitvy, bitva u Hafrsfjordu stále hraje roli zásadního mezníku v kolektivní paměti Norů. Bitva byla patrně největším ozbrojeným střetnutím, jakou do té doby norské území zažilo, a i ještě dlouhou dobu poté. Bitva je zaznamenána v baladě Haraldskvæthi or Hrafnsmól napsané Haraldovým dvorním básníkem Thorbjörnem Hornklofim a v sáze Heimskringle Snorriho Sturlusona, sepsané ovšem až 300 let po bitvě.
Přesný rok bitvy není znám. Tato nejistota je způsobena nedostatkem zdrojů a částečně i tím, že v té době ještě nebyl zaveden křesťanský kalendář. Ve 30. letech 19. století historik Rudolf Keyser spojil bitvu s rokem 872. To umožnilo také velkolepou oslavu tisíciletí norského státu v roce 1872. U té příležitosti byl také na paměť bitvy postaven národní památník Haraldshaugen. Ve 20. letech 20. století se však o datu začalo pochybovat. Historik Halvdan Koht umístil bitvu do období kolem roku 900. Po dalších padesát let byla tato chronologie považována většinou učenců za nejpravděpodobnější. V 70. letech 20. století islandská historička Ólafia Einarsdóttirová ovšem dospěla k závěru, že bitva se odehrála někde mezi lety 870 a 875.
