Březnové události
From Wikipedia, the free encyclopedia
Březnové události nebo březnové dny (ázerbájdžánsky: Mart hadisələri) je označení pro masakry, k nimž došlo za vlády bolševiků v Baku a okolí mezi 30. březnem a 2. dubnem 1918. Bolševici vedení etnickým Arménem Stepanem Šaumjanem a podporovaní nacionalistickou Arménskou revoluční federací (tzv. Dašňaky) tehdy čelili muslimské musavatistické vzpouře, na niž reagovali masakrem odpůrců, zejména etnických Azerů. Zavraždili takto asi 12 000 lidí.[1] Masakr umožnil bolševikům vyhlásit Bakuskou komunu, která však rychle zanikla. Po dobytí Baku Islámskou armádou Kavkazu Envera Pašy následovala v září 1918 msta zvaná "zářijové události", kdy bylo naopak zmasakrováno 10 000 etnických Arménů.
Březnové události | |
---|---|
Oběti masakru v Baku | |
Základní informace | |
Datum | 30. března – 2. dubna 1918 |
Stát | Bakuská gubernie |
Místo | Baku |
Účastníci | Bolševici, Arménská revoluční federace, Musavat |
Statistika | |
Úmrtí | 12 000 - 15 000 |
Arméni dnes vnímají březnové dny jako součást ruské občanské války a výsledek ideologického a politického násilí, v němž komunisté likvidovali svého hlavního politického konkurenta v oblasti, stranu Musavat. Oficiální ázerbájdžánský postoj naopak hovoří o etnické genocidě.[2][3]