Chung-wuovy reformy
reformy zakladatele říše Ming / From Wikipedia, the free encyclopedia
Reformy Chung-wua, zakladatele a prvního císaře čínské říše Ming, probíhající v 60. – 90. letech 14. století, byl komplex ekonomických, společenských a politických reforem zaměřených na obnovu čínského státu po desetiletích válek a katastrof spojených s úpadkem mongolské říše Jüan a bojem Číňanů proti mongolské nadvládě. Výsledkem reforem byla obnova centralizovaného čínského státu, rozvoj mingské ekonomiky a vznik relativně rovnostářské společnosti s menšími majetkovými rozdíly.
Císař Chung-wu (vládl 1368–1398) se pokusil vybudovat společnost soběstačných zemědělských komunit ve stabilním systému vztahů, který by komerční život a obchod ve městech omezil na minimum; heslem vlády bylo „potlačení obchodu a podpora zemědělství“ (重农抑商, čung-nung i-šang).[1] V nově zorganizované společnosti bylo zemědělství základním zdrojem bohatství a jádrem ekonomiky; úřady je všemožně podporovaly. Dvě třetiny půdy patřily státu. Vláda pozemky rozdrobila mezi drobné rolníky přímo obdělávající půdu, naopak velcí pozemkoví vlastníci byli systematicky omezováni a pronásledováni. Průmysl a řemesla podléhaly státnímu řízení, obchod byl podroben přísnému dozoru. Císař projevoval starost o prostý lid a snažil se mu zajistit klidný život, zatímco luxus bohatých omezoval.
Císař se snažil řídit všechny oblasti života země. Nově budovaná mingská státní správa byla nepočetná a levná. V čele vlády stáli staří druhové císaře, nyní generálové jeho armády, postupně nahrazováni císařovými syny; rutinní administrativu obstarávali konfuciánsky vzdělaní úředníci. Zdanění bylo založeno na naturálních odvodech vypěstovaných a/nebo vyrobených produktů a povinné práci ve státních manufakturách a na státních stavbách. Používání peněz nezapadalo do císařova společenského ideálu, proto se ho vláda snažila omezit; navíc neměla žádnou vhodnou měnu: měď ani stříbro nebyly k dispozici v dostatečném množství a papírové peníze nezískaly důvěru obyvatelstva kvůli své nesměnitelnosti za drahé kovy a inflaci.
Dlouhodobě znovuvybudování Číny na zemědělské základně a zkvalitnění komunikací při budování vojenské dopravní sítě přineslo nezamýšlený důsledek – rozkvět trhů podél obnovených cest a pronikání městských trendů na venkov. Džentry, třída konfuciánsky vzdělaných statkářů obsazujících úřední posty, byla ovlivněna novou, konzumně orientovanou kulturou. S postupujícími desetiletími začaly mezi vzdělané úřednictvo pronikat obchodnické rodiny, které přebíraly zvyklosti džentry. Paralelně probíhaly změny v sociální a politické filozofii, správních institucích a také v umění a literatuře.
Čínské měrné jednotky[2] zmíněné v článku |
---|
Délka:
Plocha:
Hmotnost:
Objem:
Peníze:
|