francouzský tenista From Wikipedia, the free encyclopedia
Corentin Moutet (*19. dubna 1999 Neuilly-sur-Seine) je francouzský profesionální tenista hrající levou rukou. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour nevyhrál žádný turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal dvanáct titulů ve dvouhře.[3]
Corentin Moutet | |
---|---|
Corentin Moutet na US Open 2018 | |
Přezdívka | Co[1] |
Stát | Francie |
Datum narození | 19. dubna 1999 (25 let) |
Místo narození | Neuilly-sur-Seine, Francie |
Bydliště | Boulogne-Billancourt, Francie |
Výška | 175 cm[2] |
Hmotnost | 71 kg[2] |
Profesionál od | 2016[2] |
Držení rakety | levou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 3 412 277 USD |
Tenisová raketa | Wilson |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 57–79 |
Tituly | 0 ATP, 6 challengerů, 5 ITF |
Nejvyšší umístění | 51. místo (7. listopadu 2022) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 2. kolo (2021, 2022, 2023) |
French Open | 3. kolo (2019) |
Wimbledon | 2. kolo (2019, 2023) |
US Open | 4. kolo (2022) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 1–3 |
Nejvyšší umístění | 425. místo (12. června 2017) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
French Open | 2. kolo (2017) |
Wimbledon | 1. kolo (2023) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 8. května 2024 Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v listopadu 2022 na 51. místě a ve čtyřhře v červnu 2017 na 425. místě. Trénuje ho Petar Popović. Dříve tuto roli plnil Laurent Raymond.[1][2]
V rámci událostí okruhu ITF debutoval v listopadu 2014, když na turnaji v dominikánské La Romaně s rozpočtem 15 tisíc dolarů podlehl ve čtvrtfinále Brazilci Thiagu Monteirovi z šesté světové stovky.[3] Během září 2016 vybojoval v této úrovni tenisu premiérovou trofej v ukrajinském Čerkasy. Ve finále turnaje dotovaného 10 tisíci dolary přehrál Němce Leona Schütta z deváté stovky žebříčku. Na challengerech poprvé triumfoval v říjnu 2017 na brestské události. V boji o titul zdolal Řeka Stefanose Tsitsipase z konce elitní stovky klasifikace.[4][3]
Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském deblu French Open 2017, do něhož obdržel s krajanem Constantem Lestiennem divokou kartu. Jednalo se zároveň o jeho první start v hlavní soutěži okruhu ATP Tour. Po výhře nad Dustinem Brownem a Jan-sun Luem, však ve druhé fázi odebrali jen dvě hry turnajovým jedenáctkám Jeanu-Julienu Rojerovi s Horiou Tecăuem. Grandslamovou dvouhru si poprvé zahrál na Australian Open 2018, opět díky divoké kartě. V úvodním kole však nenašel recept na Itala Andrease Seppiho. Zápas na majorech pak premiérově vyhrál v 19 letech na French Open 2018 po třísetovém vítězství nad 39letým Chorvatem Ivoem Karlovićem. Jednalo se o duel nejmladšího a nejstaršího singlisty v pavouku.[5] Ve druhém kole jej vyřadil osmý nasazený Belgičan David Goffin.[6]
Do premiérového finále na túře ATP postoupil z kvalifikace Qatar ExxonMobil Open 2020 v Dauhá. Na cestě soutěží přehrál tři bývalé členy elitní světové desítky. Ve druhém kole porazil Kanaďana Milose Raonice, následně Španěla Fernanda Verdasca a mezi poslední čtveřicí nejvýše nasazeného Stana Wawrinku. Ve finále jej zdolala ruská turnajová dvojka Andrej Rubljov. Bodový zisk jej poprvé v kariéře posunul na 70. příčku žebříčku. Ve 20 letech se stal nejmladším francouzským finalistou na okruhu od Richarda Gasqueta na Lyon Open 2006.[1][7] Na zářijovém French Open 2020 neobhájil třetí kolo z předchozího ročníku po úvodní porážce od italského kvalifikanta Lorenza Giustina. Pátou sadu ztratil až poměrem gamů 16–18. Čas utkání 6.05 hodiny znamenal druhý nejdelší zápas v historii Roland Garros[8] a čtvrtý nejdelší na grandslamu.[9][4]
|
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeř ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Finalista | 1. | leden 2020 | Dauhá, Katar | tvrdý (h) | Andrej Rubljov | 2–6, 6–7(3–7) |
Legenda |
---|
Challengery (6 D; 0 Č) |
ITF (5 D; 0 Č) |
Č. | datum | turnaj | povrch | poražený finalista | výsledek |
---|---|---|---|---|---|
1. | září 2016 | Čerkasy, Ukrajina | antuka | Leon Schütt | 6–1, 6–3 |
2. | října 2016 | Solin, Chorvatsko | antuka | Nino Serdarušić | 6–2, 7–6(7–1) |
3. | května 2017 | Grasse, Francie | antuka | Alexandre Müller | 6–4, 6–3 |
4. | září 2017 | Madrid, Španělsko | antuka (h) | Guillermo Olaso | 6–4, 6–1 |
5. | října 2017 | Pula, Itálie | antuka | Gianluca di Nicola | 6–1, 6–0 |
1. | říjen 2017 | Brest, Francie | tvrdý (h) | Stefanos Tsitsipas | 6–2, 7–6(10–8) |
2. | září 2018 | Istanbul, Turecko | tvrdý | Quentin Halys | 6–3, 6–4 |
3. | únor 2019 | Čennaí, Indie | tvrdý | Andrew Harris | 6–3, 6–3 |
4. | červen 2019 | Lyon, Francie | antuka | Elias Ymer | 6–4, 6–4 |
5. | červen 2022 | Lyon, Francie (2) | antuka | Pedro Cachín | 6–4, 6–4 |
6. | září 2022 | Štětín, Polsko | antuka | Dennis Novak | 6–2, 6–7(5–7), 6–4 |
7. | listopad 2023 | Helsinki, Finsko | tvrdý (h) | Sumit Nagal | 6–3, 3–6, 6–2 |
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.