Dolnoněmčina
dialekt německého jazyka / From Wikipedia, the free encyclopedia
Dolnoněmčina (dolní němčina), německy Plattdeutsch (Plattdüütsch) nebo Niederdeutsch (Nedderdüütsch), je skupina severních dialektů němčiny, která - oproti hornoněmčině a tím i spisovné a obecné němčině - nebyla zasažena druhým posouváním hlásek. Na severu hraničí s dánštinou a fríštinou, na západě s nizozemštinou. Jižní hranice, tzv. Benrátská linie ji dělí od hornoněmeckého prostoru.
Dolnoněmčina (Plattdüütsch) | |
---|---|
Rozšíření |
|
Počet mluvčích | 5 milionu |
Klasifikace |
|
Písmo | Latinka |
Postavení | |
Regulátor | není stanoven |
Úřední jazyk | uznávána jako jazyk minority v zemích severního Německa (Braniborsko, Hamburk, Brémy, Meklenbursko-Přední Pomořansko, Dolní Sasko, Sasko-Anhaltsko, Šlesvicko-Holštýnsko) a v Nizozemí |
Kódy | |
ISO 639-1 | není |
ISO 639-2 | nds (B) nds (T) |
ISO 639-3 | nds |
Ethnologue | SXN |
Wikipedie | |
nds.wikipedia.org | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mezi dolnoněmecká nářečí patří dolnosaština (anglicky Low Saxon, německy niedersächsisch, nizozemsky nedersaksisch, dolnosasky neddersassisch). Kromě německých spolkových zemí Dolní Sasko, Brémy, Hamburk, Šlesvicko-Holštýnsko a Meklenbursko - Přední Pomořansko se jím mluví i v nizozemských provinciích Groningen/Grunnen, Drenthe, Overijssel a Gelderland. Až do druhé světové války se dolnoněmecky mluvilo také ve Východním Pomořansku (dnešní Polsko) a ve Východním Prusku (dnešní Kaliningradská oblast Ruska). Kromě těchto tradičních území existují vystěhovalecké komunity z Dolního Saska jinde ve světě, známá je zejména tzv. pensylvánská němčina, jíž hovoří mennonité v americké Pensylvánii, a tzv. Plautdietsch, jazyk tzv. ruských mennonitů, jímž dnes hovoří asi 500 000 osob po celém světě.
Dolnoněmčina je více příbuzná staré angličtině, nizozemštině, afrikánštině a fríštině než standardní němčině, vzešlé z hornoněmčiny. Němci, kteří nejsou dolnoněmčině dlouhodobě vystaveni, jí rozumí špatně. Vzájemná srozumitelnost s nizozemštinou není tak problematická, přesto i v Nizozemsku byla dolnoněmčina uznána za menšinový jazyk.
Největší význam měl dolnoněmecký jazyk ve 13. až 16. století, kdy byl hlavním jazykem hanzy.