část pevninské masy From Wikipedia, the free encyclopedia
Kontinent (z latinského contineō, -ēre, což znamená držím pohromadě) je rozsáhlá souvislá pevninská masa na povrchu Země.
Definice kontinentu neexistuje. Různé vědní obory, příp. kultury definují kontinent různě. Obecně uznávané[zdroj?] charakteristiky kontinentu jsou:
Český Zeměpisný slovníček uvádí: Kontinent, pevnina – rozlehlá a souvislá část souše obklopená světovým oceánem. Kontinenty jsou tvořeny pevninským typem zemské kůry. Někdy rozlišujeme kontinent a světadíl, pak světadílem rozumíme oblast se samostatným historicko-geografickým vývojem (např. světadíl Evropa v rámci kontinentu Eurasie). Kontinentů rozlišujeme pět (Eurasie, Afrika, Amerika, Austrálie, Antarktida), světadílů sedm (Evropa, Asie, Afrika, Severní Amerika, Jižní Amerika, Austrálie, Antarktida).[1]
K pojmu kontinent uvádí prof. Petránek: „kontinenty – v geologickém smyslu pevniny včetně jejich podmořských okrajových částí sahajících přibližně k dolnímu konci kontinentálního úpatí. Rozsah kontinentů i jejich pozice se v průběhu geologických dob měnily.“[2]
Dvěma nejčastějšími otázkami jsou, mají-li se Evropa a Asie počítat odděleně, nebo jako Eurasie, a mají-li být Severní a Jižní Amerika považovány za samostatné kontinenty.[3] Matoucí může být i to, že v souvislosti s Amerikou se používá pojmů Střední Amerika a Latinská Amerika, které sice označují určité části Ameriky, ne však kontinenty.
Zpravidla se rozlišuje maximálně osm kontinentů: Asie, Afrika, Severní Amerika, Jižní Amerika, Antarktida, Oceánie, Zélandie a Evropa (řazeno podle rozlohy). Podle jiného přístupu se považuje za jeden kontinent Amerika, Eurasie, případně Eurafrasie. Podle jiného názoru existují čtyři nebo pět kontinentů (např. OSN).[zdroj?] Ve vědeckém prostředí se bere v úvahu šest kontinentů.[zdroj?]
Rozdělení světa na sedm kontinentů se obvykle vyučuje v západní a střední Evropě a v Severní Americe, zatímco rozdělení na šest kontinentů (spojená Eurasie) se vyučuje také v Severní Americe a dále ve východní Evropě a Jižní Americe či v Asii.[zdroj?]
Kontinenty jsou někdy děleny na subkontinenty, např. kontinent Amerika se subkontinenty Severní Amerika, Jižní Amerika; kontinent Eurasie se subkontinenty Evropa, Asie. Někdy se tak označuje Indie (indický subkontinent[4]).
Ostrovy jsou zpravidla „přiřazeny“ ke kontinentu, kterému jsou nejblíž. Austrálie a ostrovy v Tichém oceánu jsou někdy souhrnně označovány jako Australasie nebo Oceánie.
Mapa světa podle různého pojetí kontinentu: zeleně kontinent Amerika se subkontinenty Severní Amerika, Jižní Amerika × světle zelený kontinent Severní Amerika, tmavě zelený kontinent Jižní Amerika; žlutě Afrika; tmavočerveně kontinent Evropa, hnědočerveně kontinent Asie × odstínem červené barvy Eurasie se subkontinenty Evropa, Asie; fialově Austrálie, resp. Oceánie; modře Antarktida.
Kontinenty | ||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
7 kontinentů | Severní Amerika | Jižní Amerika | Antarktida | Afrika | Evropa | Asie | Austrálie | |
6 kontinentů | Severní Amerika | Jižní Amerika | Antarktida | Afrika | Eurasie | Austrálie | ||
6 kontinentů | Amerika | Antarktida | Afrika | Evropa | Asie | Austrálie | ||
5 kontinentů | Amerika | Antarktida | Afrika | Eurasie | Austrálie | |||
4 kontinenty | Amerika | Antarktida | Eurafrasie | Austrálie |
Kontinent | Rozloha (km²) | Populace (odhad 2018) |
% celkové světové populace |
Hustota zalidnění (ob./km²) |
---|---|---|---|---|
Asie | 44 603 853 | 4 522 000 000 | 59,5 % | 101,4 |
Amerika | 42 549 000 | 1 002 000 000 | 13 % | 23,5 |
Afrika | 31 370 000 | 1 276 000 000 | 17 % | 40,7 |
Antarktida | 13 720 000 | 1 000 | 0,00002 % | 0,00007 |
Evropa | 10 180 000 | 740 000 000 | 10 % | 72,7 |
Austrálie a Oceánie | 8 500 000 | 41 000 000 | 0,5 % | 4,8 |
Kontinenty se mění v čase, např. kvůli deskové tektonice. V geologických časových měřítcích dochází k přirozenému rozdělování a spojování kontinentů přesunem, zlomy a srážkami pevninských litosférických desek. Některé části kontinentů nově vznikají z oceánského dna, některé naopak zanikají subdukcí kontinentálních desek. Za vznik kontinentu patrně mohl původně impakt astronomického tělesa.[5]
Uvádí se, že minimálně dvakrát byly všechny části pevniny (nebo naprostá většina) spojené do tzv. superkontinentů. S jistou mírou spolehlivosti lze tento vývoj podle geologického záznamu vysledovat až k superkontinentu zvanému Rodinie před cca 800 až 1100 miliony let.[zdroj?]
Růst kontinentů v čase byl nerovnoměrný. Během posledních 3,7 miliardy let byly kontinenty stejně felzické (felzický je označení světlých minerálů, např. křemene, živců a foidů[6]) jako dnes, ale jejich růst nebyl kontinuální, byl epizodický. Každých 500 až 700 milionů let – za posledních 3,7 miliardy let – lze identifikovat nejméně šest období kontinentálního růstu.[7] Před 550 až 600 miliony let došlo také k významnému přiblížení kontinentů vzniklých postupným rozpadem Rodinie a možná i k jejich dočasnému spojení do superkontinentu Pannotie. Zatím posledním superkontinentem, mnohem spolehlivěji doloženým, byla před 200 až 300 miliony let Pangea, z ní rozpadem vznikly Laurasie (dala vznik Severní Americe a velké části Eurasie) a Gondwana (z níž pocházejí Jižní Amerika, Afrika, Antarktida, Austrálie a Indie).
Britský geograf Halford Mackinder formuloval v první čtvrtině 20. století geopolitickou a strategickou teorii (tzv. Teorie Heartlandu), podle níž lze svět dělit do tří oblastí: (1) Evropa, Asie a Afrika tvoří tzv. Světový ostrov, (2) zbytek pevninské Evropy, pevninské Asie a severní Afrika tvoří tzv. Vnitřní půlměsíc, (3) Amerika, Austrálie a Japonsko tvoří tzv. Vnější půlměsíc. Mackinderův koncept Heartland považují někteří odborníci za „pravděpodobně nejvýznamnější myšlenku v dějinách geopolitiky“.[8]
Olympijská vlajka má šest barev. Tvoří ji bílé pozadí a pět protínajících se kruhů uprostřed: modrý kruh, žlutý kruh, černý kruh, zelený kruh, červený kruh. Mezinárodní olympijský výbor uvádí, že žádný z kruhů nereprezentuje konkrétní kontinent. Pět kruhů sice představuje pět kontinentů spojených olympijskou myšlenkou, ale autor olympijské vlajky baron de Coubertin vnímal kruhy a barvy jako dva nezávislé symboly.
Podle ASCS, SSČ a SSJČ je kontinent:
Synonyma: světadíl, zemědíl (archaismus), pevnina, souš.
Přídavné jméno „kontinentální“ má význam „vnitrozemský, -á, -é“ (např. kontinentální podnebí).[9]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.